Allium victorialis L. – česnek hadí  

Rozšíření v ČR

Mapku tohoto druhu zpracovala ve své diplomové práci Kodalíková (1963) a bez jakéhokoliv hodnocení či slovního doprovodu ji publikoval Hendrych (Kodalíková in Hendrych 1973: mapa 58). Česnek hadí se vyskytuje vzácně v Českém a Karpatském oreofytiku (obr. 1; 93 % všech lokalit) a pouze ojediněle v Karpatském mezofytiku (7 %). V Čechách jsou jedinou přirozenou oblastí výskytu Krkonoše. Je zde rozšířen na obvodu karů a podél horní hranice lesa (např. Úpská jáma, Kotelní jámy), a na druhotných loukách v hřebenových polohách (Rýchory). Na Moravě má dvě hlavní oblasti výskytu – Hrubý Jeseník, kde je rozšířen na obdobných stanovištích jako v Krkonoších, a Moravskoslezské Beskydy. V Hrubém Jeseníku se v minulosti vyskytoval vzácně na hlavním hřebenu v subalpínských polohách. V současnosti není z většiny lokalit znám a je možné, že zde již vyhynul (Kavalcová, in litt.). V Beskydech je rozšířen, vedle několika mikrolokalit v komplexu Radhoště, i vzácně na dalších izolovaných lokalitách. Česnek hadí se vyskytuje i na pohraničním hřbetu Javorníků, ale již těsně za státní hranicí na slovenské straně (viz seznam lokalit).

V mezofytiku se vyskytují izolované lokality v Bílých Karpatech lesních (Boršice) a v Ostravské pánvi (Havířov). Herbářové doklady sbírané Pospíšilem (1957 BRNM, OLM) z háje Kolo u Boršic jsou z téže lokality jako většina ostatních sběrů a literárních údajů (háj Lipinka u Boršic). Lokalita v blízkosti Havířova je obdobného charakteru jako lokality v jižním Polsku (lužní les až doubrava v nížině).

Těžiště rozšíření má druh v montánním až subalpínském stupni, vzácně se objevuje v kolinním až submontánním stupni (1122±289 m n.m.; obr. 2). Většina lokalit leží v nadmořské výšce 1000–1400 m n.m. Nejnižší lokalitou v ČR je lužní les u Havířova (250 m), nejvyšší Praděd v Jeseníkách (ca 1480 m).

Zřejmě druhotného původu jsou doložené výskyty u Malé Skály, v Krušných, Jizerských a Orlických horách, a pravděpodobně souvisejí s bývalým německým osídlením. Obdobně tak lokalita mezi Horním a Dolním Polubným (Krkonoše lesní) je atypická s ohledem na ostatní krkonošské lokality a je možné, že se jedná o zplanění ze zahrad jako v případě ostatních horských celků v Čechách.

Obr. 1. Rozšíření Allium victorialis v ČR. Distribution of Allium victorialis in the Czech Republic.

Stanoviště v ČR

Česnek hadí se vyskytuje ve vysokostébelných trávnících montánního až subalpínského stupně, mj. ve společenstvech svazů Calamagrostion villosae a Calamagrostion arundinaceae. Vzácněji  byl zaznamenán na smilkových loukách řádu Nardetalia (svazy Nardion a Nardo-Agrostion tenuis) a ojediněle v listnatých lesích svazu Carpinion (lokalita Boršice) a Alnion incanae (lokalita Havířov). Většina lokalit (93 %) se vyskytuje v chladné klimatické oblasti, zbývající část pak v mírně teplé oblasti.

Celkové rozšíření

Areál druhu není souvislý, druh má velkou arelu v oblasti střední a východní Asie a menší arely v Evropě a Severní Americe (Meusel et al. 1965). V Evropě se česnek hadí vyskytuje v horských polohách jihozápadní, střední a jihovýchodní Evropy, mj. od severozápadního Portugalska a západního Španělska, přes Vogézy, Juru a celé Alpy po pohoří Dinárského systému; dále v Sudetech (Krkonoše, Hrubý Jeseník), Karpatech a horách jihozápadního Bulharska (Meusel et al. 1965, Hendrych 1987). V jižním a jihovýchodním Polsku je i součástí podrostu doubrav v nížině (Zając & Zając 2001). Směrem na východ je dále rozšířen k centrálnímu Uralu, na Kavkaze, v západní a východní Sibiři, na Dálném Východě, ve Střední Asii, západních Himalájích (až po západní Nepál), v Japonsku a na západě Severní Ameriky (Aljaška; McNeal & Jacobsen 2003).

Ohrožení

Česnek hadí je chráněn vyhláškou MŽP ČR 395/1992 Sb. v kategorii ohrožený druh. V Červeném seznamu je řazen do kategorie C2 – silně ohrožené druhy (Holub & Procházka 2000). V současnosti je druh v Moravskoslezských Beskydech a zvláště v Hrubém Jeseníku vzácný, červený seznam Moravskoslezského kraje (Sedláčková & Plášek 2005) ho řadí do kategorie C1 – kriticky ohrožený druh. Extrémní vzácnost česneku hadího v Hrubém Jeseníku patrně souvisí se sukcesními změnami subalpinské vegetace vrcholových poloh Jeseníků během 20. století po skončení pastvy (cf. Klimeš & Klimešová 1991).

Obr. 2. Výškové rozšíření Allium strictum (A) a Allium victorialis (B) v České republice. [Fig. 2. Vertical distribution of Allium strictum (A) and Allium victorialis (B) in the Czech Republic.]

Seznam lokalit A. victorialis na území ČR

Mezofytikum

78. Bílé Karpaty lesní: Boršice u Blatnice, háj Kolo (Pospíšil 1957 BRNM, OLM).- Boršice u Blatnice, les Lipinky (Sillinger 1927 PRC; Weber F. 1928 BRNM; Domin 1933 BRNU, HR, LIT, OP, PR; Dvořák R. 1933 ZMT; Weber F. 1933 BRNM; Weber F. 1931 OLM, 1933 CB, LIM, OLM, 1934 PRC, 1935 PR, s.a. PRC; Podpěra 1934 OP, PR; Podpěra & Weber F. 1934 BRNM, BRNU, GM, HR, LIM, OLM, 1935 BRNM; Novotný 1942 BRNM; Skřivánek 1942 BRNM; Šmarda F. 1942, 1957 BRNM; Hlobilová 1984 OLM; s.c. s.a. PR). [Jedná se o tutéž lokalitu]. – Lit: Boršice u Blatnice, les Lipinky (Podpěra & Weber F. in Podpěra 1935 [Schedae ad floram exsiccatam reipublicae Bohemicae-Slovenicae]; Kučera 1991*; Kubíková & Kučera 1999).– 83. Ostravská pánev: Havířov, v lužním lesíku (Burša 1970 MP, OP, OSM, 1975 MP).

Oreofytikum

93a. Krkonoše lesní: Krkonoše, Modrý důl (Belicová 1968 HR; Málková 1979 MP; Procházka 1983 MP).- [Krkonoše], Dvoračky, okolí (Fechtner 1929 PRC). – Lit: [Harrachov], Luboch, v údolí Mumlavy (Uechtritz 1882).- Rokytnice nad Jizerou, Dvoračky, nad boudou v Z části enklávy (Krahulec 1980*, Krahulec et al. 1996).– 93b. Krkonoše subalpínské: Krkonoše, Čertova zahrádka (Poech 1843 PRC; Tocl 1895 PR; Vilhelm 1895 PRC; Presl s.a. PRC).- Krkonoše, Kotel [= Kokrháč] [Kotelní jámy] (Čelakovský 1904 PR; s.c. 1907 PRC; Prokeš 1908 HR; Missbach 1909 PRC, BRNU, OLM, PR, 1912 BRNM; Schustler 1912 PR; Vítek 1915 BRNM; Thenius 1919 BRNU; Mikyška 1921 PR; Hnízdo 1935 SOB; Šourek 1945 PR; Kavina 1946 PR; Krčan 1946 BRNM; Zavřel H. 1948 BRNM; Hostička 1952 MP; Businský 1967 ROZ; Kablíková s.a. PR; Soukup s.a. PR; s.c. s.a. PL; s.c. s.a. PRC).- Krkonoše, Labská, u bažiny na vyčnívající skále, nedaleko lesa a chaty (s.c. s.a. PL).- Krkonoše, Luční hora (Schmeidl 1892 PR).- Krkonoše, Lysá hora, úbočí (Horák 1933 MP).- Krkonoše, Obří důl (Suza 1928 BRNU; Kliková 1937 PR; Šmarda F. 1945 BRNM; Tausch s.a. PR; s.c. s.a. PR; s.c. s.a. PRC).- Krkonoše, od Kovárny na Obří boudu (Šourek 1945 PR).- Krkonoše, Sněžka, čerpadlo vody pro hotel (Kavka s.a. MP).- Krkonoše, Úpská jáma (Černoch 1953 BRNM; Soják 1953 PR; Dostál 1954 PR).- Krkonoše, vodopád Labe (c.? 1890 MP).- Krkonoše, Zlaté návrší (c.? 1964 PL).- Pec pod Sněžkou, Krakonošova zahrádka (Šourek 1946 PR).- Pec pod Sněžkou, nad Sněžkovým vodovodem (Šourek 1946 MP).- Pec pod Sněžkou, Studniční hora (Horák 1946 MP, PRC; Šourek 1958 PR). – Lit: Krkonoše, Čertova zahrádka (Haenke 1791; Schustler 1918a; Jeník 1985).- [Krkonoše], Kotel [= Kokrháč], Kotelní jámy (Kablíková in Čelakovský 1868 [Prodromus]; Schustler 1918a; Domin 1921 in Domin ms.; Jeník 1961*; Wagnerová 1969*).- Krkonoše, Krakonošova zahrádka (Jeník 1961*; Berciková 1972*, 1973*).- [Krkonoše], Obří důl (Tausch in Ott 1851a; Tausch in Čelakovský 1868 [Prodromus]; Schustler 1918a).- [Krkonoše], Sněžka, [Dixův kříž] (Kruber in Schalow 1932).– 93c. Rýchory: Krkonoše, Rýchory (c.? 1877 HR; Traxler 1893 PRC, 1932 MP; s.c. 1916 PRC; Novák 1919 PRC; Schustler 1919 PR; Skřivánek 1962 BRNM; Šourek 1962 PR).- Krkonoše, Rýchory, Dvorský les (Šourek 1946 PR).- Krkonoše, Rýchory, okraj pralesa u chaty Sokolky (Černoch 1953 BRNM).- Krkonoše, Rýchory, Rýchorská bouda (Drylová 1971 PR). – Lit: Krkonoše, Rýchory (Traxler 1879, Čelakovský & Pax in Uechtritz 1882; Pax 1883a; Traxler in Čelakovský 1883 [Prodromus]; Traxler in Rohlena 1936).- [Krkonoše], Rýchory, Dvorský les (Traxler in Cypers 1883; Schustler 1918a).- Krkonoše, Rýchory, Sněžné domky (FK 2002).– 97. Hrubý Jeseník: Jeseníky, Barborka (Otruba 1935 OLM; Tomášek 1959 BRNM).- Jeseníky, Červená hora (Picbauer 1912 BRNU).- Jeseníky, horské hole V od Keprníku (Schustler 1918 PR).- Jeseníky, Keprník (Oborny 1879 PRC; s.c. 1883 PRC; Leneček 1935 OP; c.? 1935 OLM; s.c. 1935 PRC; Černohorský 1947 PR; Dostál 1947 PRC; Hynšt 1947 OLM; Medlinová 1947 PRC).- Jeseníky, mezi Keprníkem a Šerákem (Kurka 1947 CB).- Jeseníky, Ovčárna, směrem k Pradědu (Čouka 1905 BRNU).- Jeseníky, Praděd (Oborny 1868 PRC; Anders 1893 PR; s.c. 1893 PR; Laus 1909 OSM, 1912 OLM; Kavka 1931 HR; Julinek 1836 BRNU; Skřivánek 1946 BRNM; Šmarda J. 1946 BRNM; Vaněček 1962 CB).- Jeseníky, Studánková hole, blízko pramene (Dvořák R. 1910 ZMT).- Ramzová, Šerák, pod cestou na vrchol ve výši začátku strží (Vicherek 1954 BRNU).- Jeseníky, Velká kotlina (David 1947 OP; Deyl 1967 PR; Sýkora 1970 LIM).- Jeseníky, Vřesová Studánka, v kosodřevině (Šmarda J. 1947 BRNM). – Lit: Jeseníky, Červená hora, na holi asi 30 m S od základů bývalé kapličky (Bureš 1991*).- Jeseníky, Keprník (Formánek 1887 [Květena Moravy a rakouského Slezska; viz i níže]; Meyer in Podpěra 1914 [Doplňky ku květeně moravské; viz i níže]).- Jeseníky, Medvědí důl (Wimmer 1857 [Flora von Schlesien; viz i níže]; Oborny in Formánek 1887).- Jeseníky, na cestě od hostince na Červeném vrchu ke Švýcárně (Hans 1868; Formánek 1887).- Jeseníky, Petrovy kameny (Schauer 1840; Laus 1927a).- Jeseníky, Praděd (Wimmer 1840, 1857).- [Jeseníky], Praděd, Švýcárna (Makowsky 1864b; Oborny in Formánek 1887; Spitzner 1893d).- [Jeseníky], Praděd, Ovčárna (Formánek 1887; Hruby 1914).- Jeseníky, Šerák (Wimmer 1840, 1857).- [Jeseníky], Velká kotlina (Grabowski 1836, Formánek 1887; Hruby 1914).– 99a. Radhošťské Beskydy: Beskydy, Čertovy mlýny (Čouka 1905 BRNU; Podpěra 1907 BRNM, BRNU; Otruba 1910 BRNU, 1917 OLM; Bílý 1923 BRNM, BRNU; Černoch 1957 BRNM; Horák 1957 MP, PR).- Beskydy, Čertův Mlýn - Martiňák (Hončariv 1947 OSM).- Beskydy, hřebenová cesta z Pusteven na Čertovy mlýny na Z svahu Čertových mlýnů (Černoch 1957 BRNM).- Beskydy, Lysá hora, S pod vrcholem (Klein 1953 OSM).- Bílá, Beskyd, břeh říčky Smradlavá, 1 km SSZ od vrcholu (Vašut & Faltýnková 1998 OL).- Dolní Bečva, Radhošť (Zavřel 1941 OP, PRC; Ressel 1968, 1973 VM; Sedláčková 1973 NJM; Kurka 1974 CB; Matějček s.a. PRC; Knápková 1991 OL).- Frenštát pod Radhoštěm, Pustevny, mezi kótou 1105 (Radegast) a 1100, J od obce (Skalický 1973 PRC).- Trojanovice, hora Mionší (Sedláčková 1973 NJM). – Lit: Beskydy, Kněhyně (Sedláčková 1973).- [Beskydy], Radhošť (Sloboda 1861; Sloboda in Klvaňa 1882; Sloboda in Formánek 1887; Sedláčková 1973*, 1977).- [Beskydy], Radhošť, Čertův mlýn (Podpěra 1914; Sedláčková 1973*).- Trojanovice, Radhošť, Košariska (Sedláčková 1977).- Trojanovice, Radhošť II., hora Miaší (Sedláčková 1977).

Lokality na hřebeni Javorníků (slovenská strana státní hranice)

Javorníky, horská louka na kotě 1055 mezi Velkým a Malým Javorníkem (Smejkal 1965 BRNU).- Javorníky, mezi Malým a Středním Javorníkem (s.c 1932 PR).- Javorníky, na hřebeni mezi kótou 1019 a 1071 (Pospíšil 1947 BRNM).- Javorníky, při hřebenové cestě z Velkého Javorníku na Portáš (Elsnerová 1972 GM).- Javorníky, Malý Javorník, u hřebenové cesty (Vicherek 1964 BRNU).- Javorníky, Velký Javorník (Duda 1975 OP).- Malé Karlovice, nad obcí (Pospíšil 1946 BRNM).- Velké Karlovice, Javorníky, louky na hřebeni u kóty 1055 (Grulich 1983 MMI).- Velké Karlovice, nad obcí (Pospíšil 1946 BRNM).- Velký Javorník (Pyšek 1974 ROZ).

Nemapované (nepůvodní) lokality

(92a) Bedřichov (Horák 1956 MP).- (93a) Horní Polubný, JZ svah mezi obcí a Dolním Polubným (Hostička 1955 MP, PR; Soják 1955 PR).- (92a) Hrabětice, Severák, okraje lesa na vrcholu (Dvořák J. 1963 BRNM).- (95a) Neratov, lom u vsi (Hadač 1971 MP).- (55a) Malá Skála, skály kolem obce (Prusik s.a. MJ). – Lit: (1) Klášterec nad Ohří (Schaller 1787).- (96) Králický Sněžník (Hruby 1914).- (53b) Lemberk (Hamburger 1837).- (53b) Jablonné v Podještědí (Hamburger 1837).- (55a) Malá Skála (Neumann in Reichardt 1854; Čelakovský 1868 [Prodromus]).- (93a) Horní Polubný, J od obce na vrchu směrem k obci Dolní Polubný (Hostička et al. in Houfek 1976).

Nezařaditelné údaje

Krkonoše (Prokeš 1926 HR).- Vrchlabí (Kablíková s.a. PR). – Lit: Krkonoše (Mattioli 1563; Presl 1835; Kittel 1837; Matuskiewicz W. & A. 1975*).- Krkonoše, Jeseník, Beskydy (Čelakovský 1897a).

Krahulec, F., Duchoslav, M. et Bártová, V. (2006): Rozšíření druhů rodu česnek (Allium) v České republice. 1. Druhy sekcí Reticulato-bulbosa, Butomissa a Anguinum (A. strictum, A. tuberosum, A. victorialis) [Geographical distribution of Allium species in the Czech Republic. 1. Species of sect. Reticulato-bulbosa, Butomissa and Anguinum (A. strictum, A. tuberosum, A. victorialis)].- Zpr. Čes. Bot. Společ. 41: 1-16.