Bakalářské a magisterské studium
Informace pro studenty (ke stažení)
OKRUHY OTÁZEK PRO BAKALÁŘSKÉ/ZÁVĚREČNÉ STÁTNÍ ZKOUŠKY
Přehled studijních oborů, které garantuje, popř. na kterých se podílí katedra botaniky
Bakalářské programy:
1501R Biologie
- Studijní obor: Systematická biologie a ekologie
1501T Biologie
- Studijní obor: Biologie (dvouoborové studium)
Magisterské programy:
1501R Biologie
- Studijní obor: Botanika
1501T Biologie
- Studijní obor: Biologie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové studium)
Studijní program: 1501R Biologie
Studijní obor: Biologie (dvouoborové studium)
Charakteristika oboru:
Bakalářský
studijní obor je obor tříletý, ukončený bakalářskou zkouškou a obhajobou
bakalářské práce. V průběhu tříletého studia musí student získat celkem 180
kreditů, 13 kreditů tvoří pedagogický základ, 77 kreditů biologie, 77 kreditů
druhý aprobační předmět a 13 kreditů bakalářská práce.
Bakalářské studium
zahrnuje základní znalosti z biologických oborů, na kterých pak lze stavět v
dalším studiu – obecná biologie a genetika, fyziologie a systémy živočichů a
rostlin. Z předmětů pedagogické způsobilosti získává základy pedagogiky a
psychologie. Po absolvování tohoto bakalářského studia může student navázat
studiem odborné nebo učitelské biologie, ekologie na naší škole případně na
jiných školách podobného zaměření.
Cíle studia:
Cílem
bakalářského studijního programu je vybavit studenta znalostí základů hlavních
biologických věd a připravit ho tak na studium některého z navazujících
magisterských studijních programů podobného zaměření na naší vysoké škole,
případně na jiných VŠ v ČR, či v zahraničí.
Profil
absolventa:
Absolvent bakalářského studia získal základní znalosti z
hlavních biologických disciplín a je připraven ke studiu navazujících
magisterských oborů. V rámci studijního programu biologie je zaručena
prostupnost mezi bakalářským studiem a magisterskými obory učitelské i odborné
biologie, ekologie případně dalších podobně zaměřených oborů na naší škole i na
jiných VŠ.
Obsah a rozsah státní závěrečné zkoušky:
1.
Obecná a systematická botanika
Postavení rostlin a hub v systému
organismů. Základy mendelistické dědičnosti. Přenos a realizace genetické
informace. Struktura rostlinné buňky. Rostlinná pletiva, vegetativní a
generativní orgány rostlin a jejich evoluce (včetně stelární a telomové teorie).
Rozmnožování rostlin. Základní metabolické procesy u rostlin. Charakteristika
hlavních skupin: řasy, houby (včetně lišejníků); ryniofyty, mechorosty,
kapraďorosty (kapradiny, plavuně, přesličky), semenné rostliny (nahosemenné a
krytosemenné). Nejdůležitější čeledi dvouděložných a jednoděložných rostlin a
jejich zástupci. Srovnání vývojových cyklů: (a) mechorostů a kapraďorostů, (b)
nahosemenných a krytosemenných rostlin. Nástin evoluce hlavních skupin vyšších
rostlin.
Praktické znalosti: poznávání rostlinných struktur na různých
systémových úrovních – od buněčné, přes pletivnou, orgánovou až po úroveň
organismální (tj. celé rostliny či houby), na základě mikrofotografií, obrázků
příp. živého materiálu.
2. Obecná a systematická
zoologie
Postavení živočichů v systému organismů. Tkáně a orgány
živočichů a jejich typy; orgánové soustavy (oporná, dýchací, trávicí apod.) –
srovnání u různých skupin bezobratlých a obratlovců. Pohlavní a nepohlavní
rozmnožování živočichů; vajíčko – oplození, rýhování, zárodečné listy a jejich
vývoj. Vývoj přímý a nepřímý, proměna dokonalá a nedokonalá, vejcorodost a
živorodost – srovnání a příklady. Základní metabolické procesy a základy
etologie živočichů. Charakteristika, systém a významní zástupci hlavních skupin
bezobratlých a obratlovců. Adaptace a fylogenetické vztahy hlavních skupin
živočichů.
Praktické znalosti: poznávání vybraných zástupců živočichů
(obrázky).
OKRUHY OTÁZEK PRO BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY
Studijní program: 1501T - Biologie
Studijní obor: Biologie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové studium)
Charakteristika oboru:
Magisterský
studijní obor navazuje na bakalářský stupeň programu biologie (3 roky), je
dvouletý a v jeho průběhu student musí získat dalších 120 kreditů. Na základy,
vybudované v bakalářském studiu navazují další specializované předměty, jejichž
absolvováním student získá odpovídající odborné znalost ve všech biologických
disciplínách, potřebné pro pedagogické působení na středních školách: botanika,
zoologie, genetika, fyziologie, obecná biologie, evoluční biologie, geologie,
geografie, ekologie. Kromě odborných biologických znalostí má student také
kvalitní přípravu pedagogickou, didaktickou a psychologickou pro budoucí
pedagogickou práci.
Cíle studia:
Hlavním cílem magisterského
studijního programu je připravit středoškolského učitele, který má nejen
potřebné znalosti a dovednosti v jednotlivých biologických disciplinách na
úrovni soudobé vědy, ale dobře ovládá i zásady obecné pedagogiky a didaktiky
biologie.
Profil absolventa:
Absolventi mají schopnost, na
základě získaných teoretických i praktických poznatků a zkušeností, využívat
výpočetní techniky (včetně Internetu) při získávání nejnovějších informací,
stejně jako též při přípravě pomůcek pro výuku. Úroveň a komplexní charakter
získaných znalostí umožní absolventům též zapojení do mimotřídní a mimoškolní
činnosti (vedení různých zájmových kroužků apod.). Nejnadanějším absolventům
umožňuje magisterský studijní program pokračovat v dalším studiu v rámci
doktorských studijních programů.
Obsah a rozsah státní závěrečné
zkoušky:
1. Biologie
Mendelistická genetika , základní
genetická pravidla. Monohybridismus až polyhybridismus, vlohové interakce,
kvantitativní vlastnosti, dědičnost a pohlaví, dědičnost a chování. Genetické
principy ve šlechtitelství a chovatelství. Základy molekulární genetiky. Gén a
jeho funkce. Genetický kód. Přenos a realizace genetické informace. Princip
proteosyntézy. Penetrace a expresivita genu. Regulační mechanismy genové
exprese. Genetika podbuněčných organismů. Cytogenetika. Populační a evoluční
genetika. Základy genetiky člověka. Principy genového inženýrství. Sekvenování
genů, restrikční analýza genové knihovny, genetická transformace a transgeneze.
Cílené genetické modifikace u rostlin a živočichů.
Fyziologie rostlinné
buňky, mechanismy příjmu látek buňkou. Fotosyntéza, dýchání rostlin. Vodní
provoz rostlin. Floémový transport látek v těle rostliny. Fyziologie minerální
výživy, heterotrofní výživa, mykorhiza. Fyziologie tvorby květů, plodů a hlíz;
fotoperiodismus, jarovizace. Růst a vývoj rostlin; růstové regulátory. Odpočinek
a stárnutí rostlin. Celistvost rostlinného těla (růstové korelace, regenerace,
polarita), morfogeneze rostlin. Pohyby rostlin. Sekundární metabolismus rostlin
a jeho význam. Fyziologické aspekty odolnosti rostlin proti nepříznivým vlivům
prostředí, fyziologie nemocné rostliny.
Metody fyziologické práce s
živočišnými organismy; homeostáza; funkce tělních tekutin; fyziologie oběhu krve
a lymfy; fyziologie výživy, trávení a vstřebávání; přeměna energií; fyziologie
dýchacího systému; termoregulace; exkrece a osmoregulace; neurohumorální řízení
životních funkcí; funkce smyslových orgánů.
Metody etologických výzkumů v
přírodě a laboratoři; druhy záznamů chování živočichů; chování na bázi vrozeného
programu; získané (naučené) chování; biokomunikace; rozmnožovací a sociální
chování; základy chronobiologie.
Hlavní faktory prostředí, organismy jako
bioindikátory prostředí. Populace a jejich základní charakteristiky; změny
velikosti populací v čase, šíření rostlin a živočichů. Areál; endemity, relikty.
Vzájemné vztahy mezi populacemi, strategie rostlinných/živočišných populací.
Ekologická nika, koevoluce druhů. Společenstvo (biocenóza), druhová diverzita
společenstva. Nejdůležitější lesní a nelesní společenstva naší krajiny.
Ekosystém – trofické řetězce, pyramidy a sítě; primární a sekundární produkce
ekosystémů. Vliv člověka na ekosystémy; synantropní rostliny a živočichové.
Charakteristika nejdůležitějších biomů Země. Biogeochemické cykly biogenních
prvků (C, O, N, P, S). Fytogeografické a zoogeografické členění Země; fyto- a
zoogeografická charakteristika České republiky.
Tkáně. Kosterní, svalová,
oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a kožní soustava člověka. Endokrinní žlázy
lidského těla. Nervová soustava člověka (centrální nervová soustava, obvodové
nervy). Pohlavní soustava muže a ženy. Individuální vývoj (ontogeneze) člověka.
Charakteristika a rozdělení primátů. Fylogenetický vývoj člověka:
charakteristika rodů Australopithecus a Homo. Akcelerace a sekulární trendy;
teorie vzniku hominimů, hominizace a sapientace. Nepřímé důkazy evoluce
(embryonální vývoj, rudimenty, atavismy).
Součástí státní zkoušky je i
praktické poznávání organismů.
2. Didaktika biologie
Obsah
didaktiky biologie, vzdělávací a výchovné cíle. Cíle kognitivní, axiologické a
cíle v oblasti jednání. Teorie poznání; poznání smyslové a rozumové. Druhy a
metody výuky, organizační formy a plánování výuky biologie. Vybavení učebny,
prostředky výuky a jejich výběr; zásady práce v laboratoři. Stavba vyučovací
jednotky. Výběr učiva, hlediska a oblasti výběru. Struktura, diferenciace,
srovnání a zobecnění učiva.: pomůcky, audiovizuální technika, preparáty.
Didaktické zásady v biologii. Práce s literaturou, vědecká a odborná práce žáků.
Výchova k ochraně přírody. Klasifikace a její zásady, formy zjišťování
vědomostí. Mimotřídní a mimoškolní práce žáků.
OKRUHY OTÁZEK PRO ZÁVĚREČNÉ STÁTNÍ ZKOUŠKY
Studijní bakalářský program: 1501R Biologie
Studijní obor: Systematická biologie a ekologie
Charakteristika oboru:
Obor je tříletý,
studovaný prezenční formou, ukončovaný státní závěrečnou zkouškou bakalářského
studijního programu z předmětů obecná botanika, obecná zoologie, fyziologie
rostlin, fyziologie živočichů, systém a evoluce nižších a vyšších rostlin,
systém a fylogeneze bezobratlých a strunatců. Obor je zaměřen také na získání
základních znalostí ekologie, buněčné biologie a genetiky. Absolvent tohoto
programu získá i potřebné vědomosti z chemie, biochemie a osvojí si využití
informačních systémů v biologii. Program je koncipován tak, aby absolvent získal
ucelené poznatky z jednotlivých oborů považovaných za biologický základ a byl
připraven buď k pokračování ve studiu podobného zaměření v magisterském
studijním programu, nebo pro uplatnění v praxi.
Cíle
studia:
Cílem studia je příprava kvalifikovaných odborníků pro uplatnění
v orgánech státní správy, ochrany přírody a biologických laboratořích, při práci
s mládeží a pro další studium stejného, nebo příbuzného magisterského studijního
programu. Absolvent získá nejen teoretické poznatky, ale i praktické zkušenosti
s prací v laboratoři nebo v terénu, naučí se získávat informace z různých
informačních zdrojů a zpracovávat získané poznatky pro jejich prezentování ústní
nebo písemnou formou. Absolvent by měl být schopen samostatné analýzy dat a
rozhodování při řešení běžných biologických a ochranářských problémů.
Profil absolventa:
Absolvent bakalářského studijního programu
SBE získá základní znalosti hlavních biologických disciplin, čímž bude připraven
pro pokračování ve studiu navazujícího magisterského studijního programu, nebo
pro uplatnění v praxi. Získá znalosti ze systému živočichů a rostlin, ekologie,
fyziologie, obecné botaniky a zoologie, genetiky, základů chemie, biochemie,
molekulární biologie a parazitologie. To mu umožní uplatnit se při řešení
základních problémů v orgánech ochrany přírody, v laboratořích základního i
aplikovaného výzkumu, ve školství apod.
Obsah a rozsah státní
závěrečné zkoušky:
1. Systém a fylogeneze bezobratlých a
strunatců
Předmět systém a fylogeneze bezobratlých. U jednotlivých
taxonomických skupin obecná charakteristika, stavba těla, systém. Fylogenetické
vztahy mezi skupinami. Zvýšená pozornost druhům významných z hlediska
zdravotnického (znalost rozmnožování, vývojových cyklů i ochrany před nákazou, z
hlediska hospodářského i z hlediska utváření zemského povrchu). Druhy jako
indikátory saprobie vod. Praktické poznávání živočichů (poznávání ukázek a
jejich řazení do zoologického systému).
P o d ř í š e P r o t o z o a: Kmeny
Sarcomastigophora, Apicomplexa, Microspora, Myxozoa a Ciliophora. Obecná
charakteristika, u druhů významných z hlediska zdravotnického, biologie, zejména
rozmnožování, vývojové cykly a ochrana před nákazou. Význam některých skupin při
tvorbě zemského povrchu, fosilní druhy vázané na naftonosné vrstvy.
P o d ř í
š e M e t a z o a: Vznik mnohobuněčnosti v průběhu evoluce. Diblastica. Kmeny
Placozoa, Porifera, Cnidaria, Ctenophora a Mesozoa. Stavba těla, významní
zástupci. Postavení v evoluci, význam některých skupin v horotvorných procesech.
Triblastica. Prvoústí s nepravou tělní dutinou schizocoelního typu. Kmeny
Plathelminthes, zejména třídy Pectobothrii (Monogenea), Cestoda a Malacobothrii
(Digenea). Stavba těla, u druhů parazitujících u člověka a u hospodářských
zvířat znalost biologie, zejména rozmnožování, vývojových cyklů, ochrany před
nákazou. Dále kmeny Nemertini a Entoprocta. Prvoústí s nepravou tělní dutinou
pseudocoelního typu. Kmeny Rotatoria (Rotifera), Nematoda, Nematomorpha,
Kinorrhyncha a Acanthocephala. Stavba těla, významní zástupci.
U
parazitických druhů rozmnožování, vývojové cykly, ochrana před nákazou.
Coelomata, kmeny Mollusca, Echiurda, Sipunculida, Pogonophora, Tardigrada,
Annelida, Onychophora. Obecná charakteristika, stavba těla, významní zástupci,
fylogenetické vztahy mezi skupinami. Kmen Arthropoda, podkmen Chelicerata. Třídy
Merostomata, Arachnida s řády Scorpionida, Araneida, Pseudoscorpionida,
Solpugida, Opilionida, Acarina a třída Pantopoda. Důraz na druhy zdravotnicky a
hospodářsky významné. Přehled podkmene Branchiata. Obecná charakteristika,
stavba těla, rozmnožování. Druhy významné z hlediska hospodářského i
bioindikačního. Z podkmene Tracheata, nadtřídy Hexapoda, třídy Protura,
Collembola, Diplura.
Z hmyzu Apterygota; z Pterygot Ephemeroptera, Odonata,
Plecoptera, Blattodea, Mantodea, Ensifera, Caelifera, Anoplura, Homoptera,
Heteroptera, Lepidoptera, Diptera, Aphaniptera, Hymenoptera a Coleoptera. Obecná
charakteristika, stavba těla, biologie. Důraz na skupiny a druhy zdravotnicky a
hospodářsky významné. Zákonem chráněné druhy. Kmen Tentaculata.
Druhoústí.
Charakteristika a stavba těla. Přehled kmene Echinodermata. Postavení ve
fylogenezi.
2. Fyziologie živočichů a rostlin
Předmět
fyziologie živočichů. Některé metody fyziologické práce, fyziologické roztoky,
zásadní objevy ve fyziologii a etologii a jejich autoři.
Množství a funkce
erytrocytů, hemoglobinu, leukocytů, trombocytů a krevní
plazmy.
Hemokoagulace. Sedimentace erytrocytů.
Stanovení krevních skupin a
jejich dědičnost.
Skupinový systém Rh a ostatní erytrocytární skupinové
systémy.
Krevní transfúze.
Typy cévních soustav.
Stavba srdce, řízení
srdeční činnosti, srdeční frekvence a poměrná hmotnost srdce. Fyziologické
vlastnosti srdečního svalu. Stanniusovy ligatury.
Krevní oběh, řízení
činnosti cév, krevní tlak, EKG.
Ischemické choroby srdeční.
Přeměna látek
a energie. Diapauza. Hibernace.
Výživa ve vztahu ke způsobu
života.
Fylogenetický vývoj trávicích funkcí. Funkce zažívací soustavy u
savců. Funkce složeného žaludku přežvýkavců. Rezorpce.
Hormonální regulace
bezobratlých a obratlovců. Hormonální řízení rozmnožovacích procesů.
Dýchací
funkce bezobratlých a zvláštnosti dýchání vodního hmyzu. Dýchací funkce
obratlovců.
Osmoregulace a exkrece. Termoregulace.
Funkce kosterních a
hladkých svalů.
Membránový potenciál, vzruch a jeho šíření, synapse, funkce
receptorů. Fyziologie nervosvalového preparátu, spinální a Galvaniho preparát.
Vývoj nervové soustavy bezobratlých a obratlovců. Podstata hypnózy. Vegetativní
(autonomní) nervový systém.
Funkce chemoreceptorů, mechanoreceptorů,
radioreceptorů.
Bioluminiscence.
Význam studia chování živočichů, vznik
vědy o chování živočichů, některé metody etologických výzkumů.
Vrozené
chování a jeho formy. Sociální a reprodukční chování.
Ziskané formy chování
živočichů, problematika učení.
Předmět fyziologie rostlin.
Struktura a
fyziologie rostlinné buňky
- základní charakteristika rostlinné buňky -
organely
- kompartmentace metabolických dějů v buňce
- buněčný cyklus,
buněčné dělení - charakteristika, regulace
- totipotence buněk
Membránový
transport
- intracelulární a intercelulární transport
- transport vody a
jednoduchých sloučenin přes membránu - difúze a osmóza
- pynocytóza,
fagocytóza
- regulace otevírání průduchů
Vodní provoz rostlin - obsah,
funkce vody v rostlinách, chemický potenciál vody
- vodní potenciál
buńky
- osmotický tlak buňky
- příjem vody rostlinou - mechanismy
-
faktory ovlivňující příjem vody rostlinou
- transport vody rostlinou
-
výdej vody rostlinou - transpirace
- faktory ovlivňující transpiraci
-
gutace
- vodní bilance rostliny
Minerální výživa rostlin
- látkové
složení rostlinného těla, biogenní prvky, jejich význam a projevy deficitů
-
příjem minerálních prvků rostlinou
- transport minerálních látek v
rostlině
- technika minerální výživy - hydroponie
- metabolismus
dusíku
- metabolismus P a S
- kalcikolní rostliny, halofyta, rezistence k
těžkým kovům
Transport a distribuce látek v rostlině
- floem - stavba,
funkce, složení floemové tekutiny
- důkaz transportu látek ve floemu
-
vstup látek do floemu a jejich výstup
- mechanismy transportu látek
floemem
Fotosyntéza
-charakteristika a členění fotosyntézy, primární a
sekundární děje
- struktura fotosyntetického aparátu - chloroplasty,
thylakoidy, pigmenty
- primární pochody fotosyntézy - cyklická a necyklická
fotofosforylace (Fotosystém I a II), Hillova reakce
- sekundární pochody
fotosyntézy u C3 rostlin, Calvinův cyklus
- syntéza sacharózy a škrobu
-
C4 rostliny
- CAM rostliny
- fotorespirace
- faktory ovlivňující
fotosyntézu, stanovení intenzity fotosyntézy
Respirace (biologická
oxidace)
- mitochondrie a lokalizace pochodů respirace
- glykolýza, vznik
acetyl CoA, Krebsův cyklus, dýchací řetězec
- význam respirace pro rostlinu,
uhlíková bilance rostlin, respirační koeficient
- faktory ovlivňující
respiraci
- metody stanovení respirace
Růst rostlin
- charakterizace
růstu a vývoje
- růstové regulátory, rozdělení, mechanismy působení
-
vnější faktory ovlivňující růst a vývoj
Vegetativní vývoj rostliny
-
klíčení - stavba semene, typy klíčení, podmínky klíčení, fáze klíčení, stanovení
klíčivosti
- růstové korelace - apikální dominance, kořen a stonek, generat.
a vegetat. orgány
Generativní vývoj rostliny
- jarovizace, průběh,
význam
- fotoperiodismus - dlouhodenní, krátkodenní rostliny, fytochrom
-
fáze kvetení, květní indukce, vztah mezi vegetativním a generativním
vývojem
- opylení a oplození
- vývoj semen a plodů - embryogeneze,
hormonální regulace a vliv fyzikálních faktorů
Pohyby rostlin
- tropismy -
druhy
- nastie
Explantátové kultury rostlin
- charakteristika
explantátových kultur
- metody a jejich aplikace v praxi a výzkumu
3. Systém a evoluce nižších a vyšších rostlin
Předmět systém a
evoluce nižších rostlin.
Cyanophyta, Prochlorophyta - hlavní charakteristiky
oddělení, nejdůležitější zástupci.
Rhodophyta - hlavní charakteristiky
oddělení, nejdůležitější zástupci.
Dinophyta, Cryptophyta - charakteristiky
oddělení, nejdůležitější zástupci.
Chrysophyceae, Xanthophyceae - zařazení do
oddělení, hlavní charakteristiky tříd, zástupci.
Bacillariophyceae,
Phaeophyceae - charakteristiky tříd, hlavní zástupci.
Euglenophyta - hlavní
charakteristiky oddělení, zástupci.
Chlamydophyceae, Chlorophyceae - zařazení
do oddělení, charakteristika tříd, zástupci.
Ulvophyceae, Zygnematophyceae -
charakteristika tříd, zástupci.
Charophyceae - charakteristika třídy,
zástupci.
Myxomycota - hlavní charakteristiky, nejdůležitější
zástupci.
Chytridiomycota, Oomycota - hlavní charakteristiky,
zástupci.
Zygomycetes , Endomycetes - zařazení, charakteristika,
nejvýznamnější zástupci.
Ascomycetes - charakteristika třídy, hlavní
zástupci.
Basidiomycetes - charakteristika třídy, hlavní
zástupci.
Deuteromycetes - charakteristika, zástupci.
Lichenes -
charakteristika lišejníků, nejznámější zástupci.
Předmět systém a evoluce
vyšších rostlin. Obecná charakteristika vyšších rostlin.
Evoluce
vegetativních a generativních orgánů stelární, telomová, strobilární,
pseudanthiová, euanthiová teorie, vznik vajíčka, pestíku, tyčinek,
semennosti).
Srovnání životních cyklů nejdůležitějších skupin Thelomophyt (na
úrovni oddělení a tříd).
Charakteristika, systém a fylogeneze výtrusných
rostlin.
Charakteristika, systém a fylogeneze gymnospermních
rostlin.
Obecná charakteristika Magnoliophyt, srovnání původních a odvozených
anatomicko-morfologických znaků Magnoliophyt, srovnání stavby dvouděložných a
jednoděložných rostlin.
Charakteristika, významní zástupci, systém na úrovni
řádů, čeledí, popř. podčeledí) podtříd Magnoliidae, Hamamelididae,
Caryophyllidae, Dilleniidae, Rosidae, Asteridae, Alismidae, Liliidae,
Commelinidae, Arecidae.
Morfologický popis, praktické určování a zařazování
rostlin do systému.
4. Ekologie rostlin a živočichů
Předmět
ekologie rostlin.Ekosystém, nika, biotop, vegetace, flóra, lokalita. Ekologické
limity. Principy a ekologická funkce fotosyntézy v ekosystému. Respirace.
Produkce, hrubá a čistá primární produkce. Světelné záření jako ekologický
faktor, adaptace, solární konstanta. Fotosynteticky aktivní radiace. Fitness.
Podmínky a zdroje. Tepelná bilance, teplotní adaptace. Eurytermní a stenotermní
rostliny. Klimadiagram. Vlhkost. Proudění. Salinita. Písčité substráty.
Adaptace. Vodní bilance stanoviště. Transpirace, evapotranspirace, intercepce.
Srážky vertikální/horizontální. Hydrolabilní a hydrostabilní rostliny. Voda jako
životní prosředí: Abiotické faktory vodního prostředí. Fotická vrstva, eufotická
zóna. Minerální látky ve vodním prostředí. Adaptace na vodní prosředí. Příbřežní
pásma. Rostliny submerzní / emerzní. Minerální výživa rosltlin: Serpentinity a
slaniska – ekologické adaptace. Totipotence a plasticita. Fenologie a fenofáze.
Klimatické rytmy (diurnální, sezonalita) a reakce rostlin. Životní formy
rostlin. Populace rostlin: Hustota, početnost. Jedinec. Demografie. Druhy
semeleparní / iteroparní. Semenné banky. Růst populace. Kohorta. Konkurence
(exploatace, interference). r- a K- selekce, reprodukční potenciál. R-, C-, S-
strategie. Společenstva rostlin: Fytocenóza. Ekologická nika. Sukcese. Klimax a
jeho znaky. Vymezení společenstva – prostorová struktura, abundance, densita,
disperze, pokryvnost. Fytocenologie. Způsoby rozmnožování. Anemogamie, zoogamie.
Monoecie, dioecie. Poměr pohlaví. Genový tok. Biodiverzita. Herbivorie a obrana
rostlin. Mast efekt. Reakce rostlin na znečištění.
Předmět ekologie
živočichů. Náplň oboru, ekologické vymezení pojmu "živočich", základní pojmy a
rozdělení ekologie živočichů. Prostředí, složky, faktory, jejich typy, časové
působení, valence a tolerance, spolupůsobení faktorů, vliv na ontogenezi a
fylogenezi, procesy adaptace, abaptace, speciace a domestikace.
Záření,
zdroje, spektrum, intenzita, vliv na živočichy, vnímání světla a reakce na
světlo, světlo jako primárně periodický faktor, fotoperiodismus, biologické
rytmy.
Teplota, teplo, závislost biolog. dějů na teplotě termobiologické typy
živočichů, typy adaptací na chlad a teplo, hibernace. Allenovo, Glogerovo,
Jordanovo pravidlo, Dehnellův fenomén.
Voda jako prostředí, specifické
vlastnosti vodního prostředí a působení fyzikálních a chemických faktorů, hlavní
limitní faktory pro živočichy (hustota, obsah plynů, salinita, hydrostatický
tlak, proudění, tepelná vodivost, povrchové napětí) Specifické adaptace,
základní rozdělení typů vod.
Suchozemské prostředí, specifické vlastnosti a
působení fyzikálních a chemických faktorů, hlavní limitní faktory pro živočichy,
specifické adaptace (gravitace, hustota a proudění vzduchu, obsah plynů,
atmosferický tlak atd.)
Voda v suchozemských ekosystémech, příjem a potřeba
vody suchozemskými živočichy, adaptace na nedostatek. Adaptace na přítomnost
kapalné, plynné a pevné fáze vody.
Půda jako prostředí, specifické vlastnosti
půdy a jejich význam pro živočichy, adaptace fauny na půdní prostředí
(struktura, textura, obsah vody a plynů, chemické vlastnosti).
Zooedafon jako
specifické společenstvo, podíl na obsahu organických látek a jeho význam v
koloběhu živin.
Jedinec - populace - druh, vnitrodruhové vztahy, teritorium,
home range, areál, izolace a vytváření skupin, Aleeho princip. Populace, hlavní
charakteristiky (natalita, mortalita, migrace, věkové složení, abundance
denzita).
Potrava jako ekologický faktor, potravní typy, formy výživy,
adaptace na příjem potravy. Selektivní příjem potravy, přechod na náhradní
potravu.
Mezidruhové vztahy, vliv interakcí pro jednotlivé populace a
společenstva, vliv na rovnováhu mezi populacemi.
Společenstva, typy
společenstev, komplexní a dílčí společenstva, vertikální a horizontální členění
společenstev, mozaikovitost společenstev, ekoton. Primární a sekundární
společenstva, periodicita, vývoj. Kvalitativní a kvantitativní znaky
společenstev živočichů a jejich hodnocení.
Ekosystém, struktura ekosystému a
funkce živočichů v něm,ekologická nika, trofická struktura ekosystému, tok
energie, koloběh látek. Primární a sekundární produktivita, asimilace.
Vývoj
ekosystému, sukcese, strategie, klimax, zpětnovazebná unkce živočichů v
homeostázi ekosystémů, evoluce ekosystémů z hlediska živočišné složky, funkce
živočichů v jednotlivých biomech.
OKRUHY OTÁZEK PRO BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY
Studijní program: 1501T - Biologie
Studijní obor: Botanika
Charakteristika
oboru:
Magisterský studijní obor botanika navazuje na bakalářský stupeň
programu biologie, trvá dva roky, v jejichž průběhu musí student získat dalších
120 kreditů. Obor umožňuje studium všech botanických disciplín, včetně
hraničních a aplikovaných ve smyslu „Plant sciences“ , tj. mikrobiologie,
algologie, mykologie, bryologie, lichenologie, botanika cévnatých rostlin,
ekologie rostlin, fyziologie rostlin, genetika, ochrana fytogenofondu,
fytopatologie, fytocenologie. Obor je maximálně otevřený, klasické botanické
přístupy jsou kombinovány s přístupy ostatních disciplín (biofyzika, biochemie,
molekulární biologie) To poskytuje vysokou adaptabilitu absolventů a možnost
jejich dobrého uplatnění v praxi.
Cíle studia:
Hlavním cílem
magisterského studijního oboru je připravit odborného botanika, který všeobecný
přehled ve všech hlavních biologických a ekologických disciplinách. V oboru
botaniky je ve svých znalostech na úrovni soudobé vědy. Absolvent je schopen
zapojit se do výzkumných vědeckých projektů, samostatně řešit svěřené úkoly.
Absolventi mají rovněž schopnost, na základě získaných teoretických i
praktických poznatků a zkušeností, využívat výpočetní techniky (včetně
Internetu) při získávání nejnovějších informací. Nejnadanějším absolventům
umožňuje magisterský studijní program pokračovat v dalším studiu v rámci
doktorských studijních programů.
Profil absolventa:
Absolvent
studijního programu biologie obor botanika najde může pokračovat v dalším studiu
v rámci doktorských studijních programů, nebo nachází uplatnění ve výzkumných
ústavech – zákládní i aplikovaný botanický výzkum, na vysokých školách jako
asistent, v botanických zahradách, muzeích, agenturách ochrany přírody, správy
chráněných území a národních parků, v systému státní správy (odbory ochrany
životního prostředí), hygienické služby, povodí, úpravny vody, čistírny
odpadních vod, firmy orientované na ekologickou problematiku a hodnocení stavu
životního prostředí, ekologické poradenské služby.
OKRUHY OTÁZEK PRO ZÁVĚREČNÉ STÁTNÍ ZKOUŠKY