Výuka a studijní materiály

Populační ekologie rostlin (PŘ, CV)
Přednášející: F. Krahulec
Vedoucí cvičení: M. Duchoslav
Rozsah kurzu: 2 (blokově)/1 (blokově)
Forma ověřování výsledků: zkouška / zápočet
Počet kreditních bodů: 2
Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzů: statistika, ekologie rostlin

Věda, zabývající se početností jedinců rostlin a početností alel až genotypů (populační genetika).

Populační ekologie rostlin se stala v 80. letech nejdynamičtější botanickou disciplínou zabývající se jevy na úrovni jedince (organismu) a jejich populací. Na této úrovni došlo k postupnému propojení evoluční biologie a biosystematiky na jedné straně se studiem "community ecology", t. j. se studiem procesů probíhajících uvnitř společenstev. Při studiu klonálních rostlin dochází i k výraznému propojení s ekofyziologií, zejména se směry studujícími přenos živin a produktů fotosyntézy mezi různě integrovanými částmi rostlin. V poslední době je též výraznější propojení s vývojovou ekofyziologií, projevující se zejména ve studiu fotomorfogeneze a jejímu uplatnění ve studiu kompetice.

1. Problematika jedince u rostlin; problematika definice populace, souvislosti s množstvím rozmnožovacích systémů a přisedlým způsobem života. Hirarchické pojetí jedince (geneta, rameta) a populace (-metapopulace). Životní cykly, postavení vegetativního a generativního rozmnožování, evoluční souvislosti dlouhodobého způsobu života.
2. Generativní rozmnožování; semenná banka, její evoluční význam, ecese. Typy life histories u rostlin mírného pásma. Struktura populací: věková, velikostní, genetická. Populační genetika. Populační dynamika: vývoj stejnověkých porostů, samoředění .
Populační dynamika: vývoj strukturovaných populací. Přežívání, vliv ostatních faktorů závislých na densitě.
3. Biologie klonálních rostlin, jejich fyziologická integrace, její ekologické a evoluční následky (přenos živin a asimilátů, integrace signálů z prostředí).
4. Dynamika na úrovni metapopulací (vztahy k fytogeografii). Vztahy mezi populacemi: kompetice. Vztahy mezi populacemi: koexistence na stejné trofické úrovni. Vztahy mezi populacemi: ve společenstvech: ostatní trofické úrovně.
5. Evoluce v populacích. Vznik life histories. Problematika malých populací: inbrídink a outbrídink efekt, minimální velikost populace. Aplikace: řízený management populací, problematika ohrožených druhů, genetické a evoluční souvislosti genového toku pro specializované populace.


Literatura:
Begon, Harper, Townsend (1998): Ekologie (pouze některé informace, značně rozptýlené).- UP Olomouc
Harper (1977): Population biology of plants (již zastaralé, velmi rozsáhlé).
Silvertown J., Charlesworth D. (2001): Introduction to plant population biology.- Blackwell Publ.
Urbanska-Worytkiewicz K. : Populationsbiologie der Pflanzen
Herben T., Münzbergová Z. (2002): Zpracování geobotanických dat v příkladech - Část II. Demografická data. - Ms.
Materiály ke cvičení z populační biologie.




Seznam výuky zajišťované katedrou botaniky