Výuka a studijní materiály

Algologie speciální (PŘ, CV)
Přednášející: A. Poulíčková
Vedoucí cvičení: P. Hašler
Rozsah kurzu: 1/1/0
Forma ověřování výsledků: zápočet, zkouška
Počet kreditních bodů: 3

Sylabus:

Speciálně zaměřená přednáška pro studenty, kteří již absolvovali základní kurz systému a evoluce rostlin a zaměřili se na specializaci hydrobiologickou. Hlubší pohled na jednotlivé systematické skupiny sinic a řas, životní strategie, životní cykly a interakce s prostředím. Cvičení formou „workshopu“ – mikroskopování vzorků přinesených studenty z přírody (z lokalit, kde pracují na diplomové práci atd.)

Literatura:
Hindák,F. (ed.) 1978: Sladkovodné riasy. – SPN Bratislava, 726 s.
Lund,H.C., Lund J.W.G. (1995): Freshwater Algae. Their microscopic world explored. – Biopress Ltd., 360 s.
Poulíčková,A., Jurčák,J. (2001): Malý obrazový atlas našich sinic a řas. – Vydavatelství UP Olomouc, 87 s.



Aplikovaná botanika a zoologie (PŘ, CV)
Přednášející: E. Křístková, J. Starý
Rozsah kurzu: 2/1/0
Forma ověřování výsledků: kolokvium
Počet kreditních bodů: 3

Sylabus
Obory aplikované botaniky. Zemědělství a domestikace rostlin. Rostliny pěstované, planě rostoucí a plevelné. Zaplevelující rostliny a příčiny jejich vzniku, charakteristika plevelů a plevelných společenstev, význam polních plevelů. Rozmnožování plevelů. Regulace plevelů. Klasifikace plevelů. Určování nejvýznamnějších polních plevelů. Planě rostoucí rostlinné druhy vhodné ke konzumaci (minoritní obiloviny, minoritní zeleniny), energetické plodiny. Planě rostoucí rostliny a plevelné rostliny využitelné ve šlechtění pěstovaných rostlin (příklad Lactuca spp.). Tvorba genofondových kolekcí – sběr semenných vzorků rostlin v terénu, regenerace a dlouhodobé uchování. Popis morfologických znaků – klasifikátory. Vymezení oborů aplikovaná zoologie a ochrana rostlin. Typy poškození způsobené hmyzími škůdci na rostlinách. Faktická škodlivost hmyzu. Úkoly ochrany rostlin. Karanténa prognóza, signalizace. Biologický boj proti škůdcům. Integrovaný boj proti škůdcům. Systematický přehled hmyzích škůdců polních a zahradních plodin a škůdců ve skladištích a potravinářských provozech včetně praktického poznávání významných druhů. Škůdci v lesnictví. Hlavní faktory škodlivosti. Systematický přehled hmyzích škůdců lesních kultur včetně praktického poznávání významných druhů.

Doporučená literatura:
    Bartoš, J. a kol. 1968: Ochrana rostlin. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.
    Bartoš, J. a kol. 1971: Ochrana rostlin. Vybrané kapitoly ze zemědělské entomologie a ochrany rostlin. Skripta VŠZ v Praze. Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
    Bartoš, J. & Verner, P. 1979: Ochrana proti skladištním škůdcům a chorobám. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.
    Dvořák, J. & Smutný, V. 2003. Herbologie – Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.
    Häni, F. a kol. 1993: Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. Scientia, Praha.
    Jehlík, V. (ed.) 1998: Cizí expanzivní plevele České republiky. Academia, Praha.
    Kubát, K. a kol. 2002. Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.
    Mikulka J. a kol. 1999. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. vydáno redakcí časopisu Farmář – Zemědělské listy.
    Miller, F. a kol. 1956: Zemědělská entomologie. Nakladatelství ČSAV, Praha.
    Novák, V. a kol. 1974: Atlas hmyzích škůdců lesních dřevin. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.
    Pfeffer, A. a kol. 1954: Lesnická zoologie, II. Státní zemědělské nakladatelství , Praha.
    Schwarz, A. a kol. 1996: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny. Biocont laboratory, Brno
    Hanelt, P., (ed.). 2001. Mansfeld’s encyklopedia of agricultural and horticultural crops: (except ornamentals). Springer-Verlag Berlin Heidelberg, Germany.
    http://www.bioversityinternational.org/
    http://www.vurv.cz/index.html

    - běžně dostupné obrazové atlasy léčivých a jedovatých rostlin dle výběru a možností posluchačů.



Biologická technika 1 (CV)
Vedoucí cvičení: V. Vinter, M. Dančák
Rozsah kurzu: 0/1/0
Forma ověřování výsledků: zápočet
Počet kreditních bodů: 1

Cíl:
 Cílem cvičení je seznámit studenty se základy mikroskopické techniky a základy herbarizace rostlinného materiálu.

Sylabus:
Poučení o bezpečnosti práce v laboratoři
Základy práce s mikroskopem, příprava preparátů, barvení preparátů, základy biologické kresby, měření a počítání struktur
Základy techniky herbarizace rostlin

Studijní literatura:
Jurčák J. (1998): Základní praktikum z botanické mikrotechniky a rostlinné anatomie. PřF UP, Olomouc.


Biologie vodních rostlin (PŘ, CV)
Přednášející: V. Rybka
Rozsah kurzu: 2/0 blokově

Skupina: B
 
Předmět podává základní informace o biologii, geografii a ekologii vodních makrofyt.
 
Stručná anotace jednotlivých tématických celků:
 
  1. 1. Úvod
    Definice pojmu vodní rostlina; kategorizace vodních rostlin dle: Iversen, Hartog a Segal, Sculthorpe, Hejný; obtíže vylišení vodních rostlin v gradientu prostředí; životní formy; základní charakteristika vodního prostředí.
  2. 2. Systematika vodních rostlin a fytogeografie
    Pozice vodních rostlin v systému; přehled čeledí s výlučně vodními zástupci; významné rody a druhy vodních rostlin v dalších čeledích; v kterých evolučních skupinách schází adaptace k vodnímu prostředí; příčiny malé druhové diverzity v jednotlivých čeledích vodních rostlin; fytogeografické zvláštnosti vodních rostlin; vývoj areálů, vliv glaciálu na vodní květenu, kosmopolitismus; endemismus; neofytizace.
  3. 3.-5. Morfologické a fyziologické adaptace vodních rostlin
    Výchozí adaptační faktory vodního prostředí, obecné rysy adaptace na vodní prostředí; adaptace kořenů; heterofylie a faktory které jí ovlivňují. Adaptace emerzních rostlin: rozdíly v mechanických nárocích na vynořených a ponořených částech, provětrávání pletiv, zásobení mladých pletiv kyslíkem. Adaptace nymphaeidů: obtíže prostředí kterým jsou vystaveny, optimalizace tvaru listů, zpevnění listů, prodlužování řapíku, morfologická stavba listů, kutikulizace a pigmentace listů. Adaptace natantních rostlin: stanovištní vazba, tvar listů a jeho sezónní změny, vlastnosti kořenů natantních rostlin, zvláštnosti heterosporních kapradin – Azolla, Salvinia, zvláštnosti čeledi Lemnaceae Adaptace submerzních rostlin: příjem uhlíku a jeho ztížená dostupnost ve vodním prostředí; uhličitanová rovnováha; příjem hydrogenuhličitanů; CAM metabolismus isoetidů; fotosyntéza polárních listů; rozdílná afinita k uhlíku u makrofyt a mikrofyt; morfologické adaptace; celistvé a zpeřené listy; zvláštnosti stavby stélek čeledi Podostemaceae; zvláštnosti u rodů Aldrovanda a Utricularia. Adaptace vodních rostlin na vyschnutí prostředí
  4. 6.-8. Přednáška a praktikum - určování vodních rostlin a jejich rozšíření v ČR
    Výklad determinačních rozdílů jednotlivých druhů našich makrofyt, jejich ekologická vazba a rozšíření v ČR, práce s herbářovými položkami a živými rostlinami
  5. 9.-10. Rozmnožování vodních rostlin
    Význam generativního a vegetativního rozmnožování – základní rozdíly a evoluční konsekvence; je generativní rozmnožování u vodních rostlin přežitek? entomogamie; stabilizace emerzních květenství; anemogamie; trendy směřující k hydrogamii u jednotlivých významných skupin: Najadales, Hydrocharitales, Callitrichaceae, Ceratophyllaceae; zrání plodů a semen, dormance, mechanismy ukončující dormanci, rekalcitrantní semena, šíření plodů a semen, výhody hydrochorie a uzpůsobení k ní; polyploidizace u vodních rostlin; hybridizace u vodních rostlin; funkce klonální reprodukce; regenerace a gemmiparie, rozmnožovací útvary na podzemních orgánech; turiony, dormantní vrcholy a další hibernakula; faktory ovlivňující vznik turionů.
  6. 11.-12. Ekologické vazby vodních rostlin
    Základní typy stanovišť v České republice; fytocenologické roztřídění na úrovni svazů; dynamika společenstev vodních rostlin a její příčiny, mezidruhové interakce
 
Literatura


Biostatistika (PŘ, CV)
Přednášející: M. Duchoslav
Vedoucí cvičení: M. Duchoslav
Rozsah kurzu: 2/0/1 týdně
Forma ověřování výsledků: Zkouška (2 části: písemný test - teorie a praktické počítání příkladů na PC)
Počet kreditních bodů: 5

Cíl:
 
Cílem kurzu je seznámit studenty se základními principy statistického uvažování a s jejich aplikací v biologii. Přednáška je zaměřena na pochopení principů a aplikaci statistických metod a na správnou interpretaci výsledků statistických testů. Absolvent kurzu by měl být schopen správně navrhnout pokus či pozorování, správně data sebrat, zpracovat a interpretovat, ať už pro účely bakalářské nebo magisterské práce. Při studiu odborné literatury by měl po absolvování kurzu pochopit význam statistického hodnocení a velké části použitých statistických metod v příslušném textu. Problémy a použité statistické testy jsou demonstrovány na biologických příkladech dostupných jak v literatuře, tak z originálních dat vedoucího kurzu a dat studentů.
Součástí kurzu je i blok 5 cvičení po 2 hodinách určených pro praktické procvičování příkladů za pomoci statistických programových balíků. Pozornost bude zaměřena na vkládání a editaci dat, jednoduché grafické zobrazování a statistické operace v programu MS Excel for Windows, a dále na základní a některé pokročilejší statistické procedury programu NCSS 2001. Pro tyto účely doporučuji studentům stažení a instalaci plné verze programu NCSS, který funguje po 7 dní a umožňuje zpracovat soubory o max. velikosti 100 řádků.  

Sylabus:
 
  1. Úvod, základní pojmy, věda, metodologie, filozofie vědy, deduktivní a induktivní uvažování - pravdivost tvrzení
  2. Základní soubor a výběr, experiment, pozorování, design, proměnné, deskriptivní statistika, grafická presentace dat
  3. Pravděpodobnost, principy testování hypotéz, distribuční funkce, teoretické modely rozdělení pravděpodobností
  4. Analýza kategoriálních dat (test dobré shody, kontingenční tabulky, Fisherův exaktní test, log-lineární modely)
  5. Analýza ordinálních a spojitých dat I: jeden a dva soubory, parametrické a neparametrické testy (Monte Carlo), náhodné a blokové uspořádání pokusu, testování normality dat, transformace dat
  6. Analýza ordinálních a spojitých dat II: tři a více souborů - ANOVA: jednoduchá, vícefaktorová, se znáhodněnými bloky, s opakovanými měřeními, hierarchická, design pokusu
  7. Vztah dvou (ordinálních) kvantitativních proměnných: regrese a korelace, lineární a nelineární modely, ANCOVA, parametrická a neparametrická korelace

Statistika pro biology: prezentace

 Níže uvedené odkazy reprezentují presentaci, používanou jako podpůrná osnova při přednáškách. Chcete-li si presentaci tisknout, preferujte příslušný (černobílý) PDF soubor. Pustíte-li si presentaci v okně Exploreru jako celoobrazovkové předvádění, animace na snímku (jsou-li, poznáte to díky přítomnosti hvězdičky v pravém horním rohu stránky) uvedete do chodu klikáním na levé tlačítko myši. Vše optimalizováno a odzkoušeno na Office 2007 a IExplorer 8.0. Za nižší verze a jiné prohlížeče (Mozilla) autor neručí.
Všechna práva autora a reprodukovaných děl vyhrazena. (C) Duchoslav M. 2012



Další (bio)statistické materiály dostupné na internetu a vhodné jako doplňky či rozšíření přednášek či studijních materiálů:
Studijní literatura:  
  • Povinná
    Hendl J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat.- Portál, Praha. (kurz odpovídá zhruba rozsahu stran 1-412 této knihy, doporučuji, zdařile napsáno; cena cca 500,- Kč)
    Lepš, J. (1996): Biostatistika.- JU, České Budějovice. (je dostupné v prodejně skript UP) (vše mimo posledních 10 stran)
    Komenda S. (1994): Biometrie.- Vydavatelství UP Olomouc. (je dostupné v prodejně skript UP) (část)
  • Doporučená
    Zvára K. (2003): Biostatistika.- Karolinum, Praha.
    Moore D. S. (2007): The basic practice of statistics.- Freeman, New York. Webové rozhraní k učebnici ...
    Gotelli N., Ellison A. (2004): A Primer of Ecological Statistics.- Sinauer Associates.
    Quinn G.P. & Keough M.J. (2002): Experimental design and data analysis for biologist.- Cambridge University Press.
    Zar J. H. (1998): Biostatistical analysis.- Prentice Hall, Englewood Cliffs.
    Sokal R. & Rohlf F. (1995): Biometry.- Freeman and Company, New York.
    Meloun M. & Militký J. (2002): Kompendium statistického zpracování dat.- Academia, Praha.
    Havránek, T. (1993): Statistika pro biologické a lékařské vědy.- Academia, Praha.
    Hanousek, J., Charamza, P. (1992): Moderní metody zpracování dat.- Grada, Praha.
    Koschin F. et al. (1992): Statgraphics aneb statistika pro každého.- Grada, Praha.
    Delventhal K. a kol. (2004): Kompendium matematiky.- Universum.


    Botanická cvičení v terénu
    Vedoucí: V. Vinter, B. Navrátilová, J. Jurčák, D. Skálová
    Rozsah kurzu: 5 dní
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 2

    Cíl:
    Cílem terénního botanického cvičení je seznámit studenty se základy praktického morfologického popisu rostlin a naučit studenty pracovat s botanickými klíči.

    Sylabus:
    Praktický morfologický popis vegetativních a generativních orgánů rostlin, s důrazem na modelové zástupce uváděné ve středoškolských učebnicích Praktické určování rostlin pomocí botanických klíčů

    Studijní literatura:

    Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky.- Academia, Praha.
    a další botanické klíče a atlasy.

    Studijní materiály - Dr. Navrátilová

    Botanická cvičení v terénu (BOT/CTPX) - program a poznámky


    Botanická exkurze
    Vedoucí: Z. Hradílek, B. Trávníček, M. Dančák, M. Duchoslav, L. Kincl
    Rozsah kurzu: 5 dní
    Forma ověřování výsledků: zápočet (podmínky: účast, závěrečné přezkoušení)
    Počet kreditních bodů: 8
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzu Systém a fylogeneze rostlin

    Průběh exkurze:
     
    Pozornost bude věnována určování zástupců determinačně obtížnějších skupin flóry ČR resp. Slovenska. Určování bude spojeno s výkladem o ekologických nárocích a rozšíření nalezených taxonů.
     
    Vybavení:
     
    - dobré terénní oblečení (exkurze bude probíhat za každého počasí)
    - psací potřeby, případně lupa
    - potřeby pro sběr rostlinného materiálu
    - určovací příručky
    - občanský průkaz, resp. pas
     
    Studijní (určovací) literatura:
     
    Dostál J. (1958): Klíč k úplné květeně ČSR.- Praha.
    Smejkal M. (1981): Komentovaný katalog moravské flóry. - UJEP Brno.
    Hejný S. et Slavík B. [eds.](1988...): Květena České (socialistické) republiky. díl 1, 2, 3, 4, 5 ..., Academia, Praha.
    Rothmaler W. et al. (1982): Exkursionsflora 4. Kritischer Band. - Berlin.
    Rothmaler W. et al. (1987): Exkursionsflora 3. Atlas der Gefässpflanzen. - Berlin.
    Fischer M. A.[red.] (1994): Exkursionsflora von Österreich. - Ulmer, Stuttgart.
    Flóra Slovenska. Díl 2, 3, 4, 5... (1968...). - Bratislava.
    Koblížek J. (1991): Klíč k určování stanovištně významných lesních rostlin ve vegetativním stavu. VŠZ Brno.

    Bryologie (PŘ, CV)
    Přednášející: Z. Hradílek
    Rozsah kurzu: 1/2/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 5
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzu Systém a fylogeneze nižších i vyšších rostlin

    Sylabus:
     
    1. Vymezení bryologie, etymologie základních pojmů, obecná charakteristika skupiny
    2. Historie vývoje bryologie ve světě a v České a Slovenské republice
    3. Anatomie a morfologie - hlevíky a játrovky
    4. Anatomie a morfologie - mechy s.l.
    5. Nepohlavní a pohlavní rozmnožování mechorostů
    6. Fylogeneze mechorostů, fosilní doklady,
    7. Systém mechorostů - Anthocerophyta, Marchantiophyta
    8. Systém mechorostů - Bryophyta (Andreaeopsida, Sphagnopsida, Bryopsida)
    9. Ekologie mechorostů, adaptace, stanovištní nároky, společenstva mechorostů, vztahy ke společenstvům cévnatých rostlin
    10. Fytogeografie mechorostů - zvláštnosti geografického rozšíření mechorostů, hlavní typy areálů, disjunkce a názory na jejich vznik
    11. Význam mechorostů pro člověka, praktické využití v Evropě a ostatních částech světa, mechorosty jako bioindikátory změn prostředí
    12. Ohrožení mechorostů, červené seznamy a ochrana mechorostů, světové aktivity v ochraně mechorostů
     
    Studijní literatura
     
    Váňa J., Kučera J. Hradílek Z., Soldán Z.: Mechorosty České republiky: on-line klíče, popisy a ilustrace
    Frahm J.-P. et Frey W.(1983): Moosflora. Stuttgart.
    Peciar V., Červenka M. et Hindák F.(1984): Základy systému a evolúcie výtrusných rastlín. Bratislava.
    Pilous Z. et Duda J.(1960): Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha.
    Pilous Z.(1971): Flora ČSSR. Mechorosty. Sphagnidae. Praha.
    Schofield W.B.(1985): Introduction to Bryology. New York.
    Watson E.V.(1964): The Structure and Life of Bryophytes. London.
     
    Základy bryologie - cvičení
     
    1. Základní bryologická literatura (časopisy, určovací klíče, monografie, učebnice)
    2. Zásady a technika sběru mechorostů v terénu, preparace, herbarizace, herbářové sbírky mechorostů
    3. Stavba stélky játrovek (Riccia fluitans, Marchantia polymorpha, Conocephalum conicum) se složitou strukturou, játrovky s jednoduchou stavbou (Metzgeria furcata), listnaté játrovky (Frullania dilatata, Scapania nemorea)
    4. Stavba gametofytu mechů - lodyžka, lístky (Atrichum undulatum, Polytrichum formosum, P. commune, Dicranum scoparium, Sphagnum squarrosum, Leucobryum glaucum, Fissidens taxifolius)
    5. Stavba sporofytu - hlevíků (Phaeoceros carolinianus), játrovek, mrštníky (Pellia epiphylla, Marchantia polymorpha), - tobolka, obústí (Polytrichum formosum, Bryum argenteum, Tortula muralis, Andreaea rupestris)
    6. Morfologie gametangií - archegonia a antheridia, pozorování částic nepohlavního rozmnožování (rhizoidální gemy - Bryum sp., Dicranella sp., gemy na lístcích a na lodyžkách - Encalypta streptocarpa, Tetraphis pellucida, Plagiothecium cavifolium, Pterigynandrum filiforme, Tortula latifolia, gemy u játrovek - Lunularia cruciata, Marchantia polymorpha)
    7. Určování mechorostů podle klíče
    8. Demonstrace játrovek a hlevíků (Blasia pusilla, Anthoceros agrestis, Ptilidium ciliare, Lophocolea bidentata, Plagiochila porelloides, Diplophyllum albicans, Radula complanata)
    9. Demonstrace akrokarpních mechů (Ceratodon purpureus, Schistostega pennnata, Seligeria recurvata, Dicranum polysetum, Funaria hygrometrica, Polytrichum piliferum, Rhizomnium punctatum, ...)
    10. Demonstrace pleurokarpních mechů (Hypnum cupressiforme, Climacium dendroides, Thuidium tamariscinum, Calliergonella cuspidata, Drepanocladus uncinatus, Eurhynchium hians, Brachythecium rutabulum, Pseudoscleropodium purum, Pleurozium schreberi, Plagiothecium denticulatum, Rhytidiadelphus squarrosus, ...)
    11. Určování rašeliníků - barvení pórů, řezy chlorocyt, typy hyalodermu lodyžky, heterofylie lodyžních a větevních lístků
    12. Determinace vlastního přineseného materiálu, zápočet


    Cvičení z ekologie v terénu
    Vedoucí cvičení: M. Duchoslav, L. Kincl, T. Kuras, M. Zeidler
    Rozsah kurzu: 3 dny
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 2

    Cílem cvičení je praktická ukázka vybraných základních metodických přístupů ke studiu vybraných ekologických procesů a zákonitostí na různých hierarchických úrovních (populace, druh, společenstvo, krajina) jak v rostlinné, tak živočišné říši. Studenti si prakticky vyzkoušejí celý proces od designu pozorování/pokusu a sběru dat přes jejich zpracování, vyhodnocení a interpretaci. Proto je cvičení zčásti prováděno v terénu (sběr dat) a zčásti v laboratoři a počítačové učebně.
    Při zpracování a vyhodnocení se pracuje v analytických skupinách, které soustředí dílčí data ke konkrétní procvičované úloze od jednotlivých pracovních skupin z terénu. Po zpracování dat si každá skupina připraví presentaci (PowerPoint), se kterou na posledním dni cvičení odpoledne vystoupí zastupci jednotlivých skupin na "konferenci" a seznámí zbytek účastníků cvičení se zjištěnými výsledky.

    Termín konání: 3 dny na konci května

    Exkurzní trasy a program cvičení:
    Podle rozvoje vegetace (fenofází) budou úkoly na místě specifikovány.
     
    1.den:
    zaměření cvičení:
    (1) ekosystém lužního lesa (technika vegetačního snímkování, stanovení nadzemní biomasy a vertikální struktury porostu, populační struktura vybraného druhu, stanovení horizontální struktury porostu, stanovení density stromů);
    (2) hmyzí herbivoři na kopřivě: housenky motýlů z čeledi babočkovitých (Nymphalidae): okrajový efekt a gregarický způsob života larev
     
    2. den:
    zaměření cvičení:
    (1) ekosystém skalních stepí, stanovení prostorové struktury (pattern) vegetace, diskriminace barev u motýlů (pokus s barevnými terči).
    (2) xerotermní travinná vegetace (stanovení pH půd - vliv matečné horniny a výšky půdního horizontu na vegetaci, měření intenzity světla). Transekty, trvalé plochy, gradientová analýza vegetace
     
    3. den:
    zpracovávání zjištěných dat a vzorků. Celkové vyhodnocení exkurze, zpracování prezentací, konference
    1. Program cvičení 2009, studijní materiály.
    2. *Databáze klonálních rostlin střední Evropy (Klimešová & Klimeš) (volte CLOPLA1)

    Příklady zkracovaných prezentací z minulých let

    Celkové vyhodnocení exkurze z r. 2005, zpracované presentace
    tak, jak je jednotlivé skupiny odprezentovaly na konci cvičení.
    (Poznámka: úroveň zpracování jednotlivých prezentací se vzájemně liší a odpovídá stupni zkušeností zpracovatelů a času dostupnému pro zpracování dat)
    1. Stanovení hustoty stromů a velikostní struktury druhů stromů v lese (transekt Příkazy)
    2. Stanovení vertikální struktury biomasy bylinného patra v lužním lese a listové plochy, SLA a biomasy u kopřivy dvoudomé (Urtica dioica)
    3. Gradientová analýza 1 -Čubernice
    4. Gradientová analýza 2 -Čubernice
    5. Rozlišení vybraných úzkolistých druhů kostřav (Festuca) pomocí řezů
    6. Klonální rostliny - srovnání mikrostanovišť v lese
    7. Zavíječ kopřívový na kopřivě: listová preference, závislost výskytu zámotků a housenek na stanovišti a výškových třídách Urtica dioica



    Celkové vyhodnocení exkurze z r. 2004, zpracované presentace
    tak, jak je jednotlivé skupiny odprezentovaly na konci cvičení.
    (Poznámka: úroveň zpracování jednotlivých prezentací se vzájemně liší a odpovídá stupni zkušeností zpracovatelů a času dostupnému pro zpracování dat)
    1. Stanovení hustoty stromů, obvodu a četností druhů stromů v lese (transekt Příkazy)
    2. Stanovení populační struktury a alokace biomasy u kopřivy dvoudomé (Urtica dioica)
    3. Gradientová analýza-Čubernice
    4. Klonální rostliny - srovnání mikrostanovišť v lese
    5. Hodnocení listové preference u zavíječe kopřivového
    6. Závislost výskytu zámotků a housenek na stanovišti a výškových třídách Urtica dioica


    Cvičení z fytocenologie v terénu (CV)
    Vedoucí cvičení: M. Duchoslav, L. Kincl
    Rozsah kurzu: 3 dny
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 6
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování fytocenologie, Vegetace ČR

    Terénní cvičení z fytocenologie navazuje a doplňuje předcházející přednášky "Fytocenologie" a "Vegetace České republiky". Je zaměřeno na studium vybraných typů vegetace formou vegetačního snímkování v pracovních skupinách; následně je proveden rozborzískaných dat, zejména s ohledem na přítomnost indikačních druhů daného společenstva, variability studovaného syntaxonu, jeho významu v krajině a stupně ohrožení, včetně příp. vazby zvláště chráněných druhů. Cvičení je zaměřeno zejména na studium následujících společenstev: (sub)xerofilní travinná společenstva, mokré louky, rašeliniště; lužní lesy, olšiny, suťové lesy, teplomilné doubravy, acidofilní doubravy, dubohabřiny aj. na území střední Moravy

    Literatura:
    Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. - Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995: 1-206.
    Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. eds. (2001): Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 307 s.


    Cvičení ze statistiky na PC
    Vedoucí cvičení: M. Duchoslav
    Rozsah kurzu: 4 hodiny blokově 1x za měsíc
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 3
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Biostatistiky, ovládání práce s počítačem

    Vybavení: vlastní data (fytocenologické snímky, morfometrická data apod.)

    Ve cvičení jsou procvičovány pokročilé statistické techniky na ukázkových datech, popř. na datech účastníků kurzu. Cvičené programy: NCSS 2001, Statistica 6.0.

    Literatura


    Cvičení ze systému nižších rostlin (CV)
    Vedoucí cvičení: P. Hašler, J. Hübschová, B. Sedláková, M. Sedlářová, I. Petrželová
    Rozsah kurzu: 0/3/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 5

    Cvičení ze systému a evoluce nižších rostlin (část řasy)
    Cvičení z předmětu Systém a evoluce nižších rostlin (část řasy) probíhá 6 týdnů. Studenti jsou seznamováni s nejvýznamnějšími zástupci jednotlivých skupin sinic a řas s využitím kultur sinic a řas ze sbírky mikroorganismů KB PřF UP, vzorků přinesených z přírody, trvalých preparátů a fotografického materiálu.


    Cvičení ze systému a evoluce nižších rostlin (část houby)
    Cvičení z předmětu Systém a evoluce nižších rostlin (část houby) probíhá 6 týdnů. Studenti jsou seznamováni s nejvýznamnějšími zástupci jednotlivých skupin houbových organismů (živý materiál, herbářové položky, fotografie), u vybraných zástupců jsou demonstrovány mikroskopické poznávací znaky.


    Materiály ke cvičením pro SBE a Bi-X

    Cvičení 1
    Cvičení 2
    Cvičení 3
    Cvičení 4
    Cvičení 5
    Cvičení 6


    Materiály ke cvičením pro MBB a OTŽP

    Materiály ke cvičením pro MBB a OTŽP



    Materiály k přednáškám (B. Mieslerova, A. Lebeda)

  • 1. přednáška (PDF)
  • 2. přednáška (PDF)
  • 3. přednáška (PDF)
  • 4. přednáška (PDF)
  • 5. přednáška (PDF)
  • 6. přednáška (PDF)


    Požadavky k zápočtu:
    - úspěšné absolvování zápočtového testu z části řasy
    - praktické poznávání sinic a řas v rozsahu publikace: Poulíčková, A., Jurčák,J. (2001): Malý obrazový atlas našich sinic a řas. Vydavatelství UP Olomouc.
    - úspěšné absolvování testu z části houby
    - praktické poznávání houbových organismů a lišejníků: seznam organismů pro poznávačku - část houby (DOC soubor)
    - vzor Zápisu na cvičení - část řasy

    Doporučená literatura:
    Životní cykly hub (obrázky jsou zazipovány)
    Atlas houbových organizmů (M. Sedlářová, M. Vašutová a kol.)
    Červenka, M. et al. (1972): Klúč na určovanie výtrusných rastín II. diel. Slizovky a huby. SPN Bratislava.
    Grunert, H. a R. (1995): Houby. Knižní klub Praha (nebo jakkýkoliv jiný kvalitní atlas hub).
    Hani, F. , Popov (ed.) (1993): Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. Scientia, Praha.
    Hluchý, M. , Ackermann, P. et al. (1997): Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Biocont laboratory, Brno.
    Keizer, G.J. (1998): Encyklopedie hub. Rebo Productions, Praha.
    Kiffer, E., Morelet, M. (1997): The Deuteromycetes, Mitosporic fungi. Classification and generic keys. SP Inc., Enfield, NH, USA.
    Kremer, B.P., Muhle, H. (1998): Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. Knižní klub Praha.
    Lund,H.C., Lund J.W.G. (1995): Freshwater Algae. Their microscopic world Explorer. Biopress Ltd.
    Papoušek T. (Ed.) (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. T. Papoušek, České Budějovice.
    Poulíčková, A., Jurčák,J. (2001): Malý obrazový atlas našich sinic a řas. Vydavatelství UP Olomouc.
    Reader´s Digest Výběr (2003): Houby česká encyklopedie+kapesní atlas hub. Reader´s Digest Výběr, Praha.
    Schwarz, A. , Elter, J. (Eds.) (1996): Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny. Biocont laboratory, Brno.
    Svrček, M. (Eds.) (1976): Klíč k určování bezcévných rostlin. SPN Praha.
    Urban, Z., Kalina, T. (1980): Systém a evoluce nižších rostlin. SPN Praha.
    Váňa, J. (1996): Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum Praha.



    Cvičení ze systému vyšších rostlin (CV)
    Vedoucí cvičení: M. Dančák, B. Trávníček, Z. Hradílek, R. J. Vašut
    Rozsah kurzu: 0/3/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 5

    Materiály do cvičení:
    Mechorosty
    Lycopodiophyta (plavuně)
    Equisetophyta (přesličky)
    Polypodiophyta (kapradiny)
    Gymnospermae (nahosemenné rostliny)




    Didaktika biologie (PŘ, SEM)
    Přednášející: V. Vinter

    Sylabus přednášek z didaktiky biologie
     
    1. Didaktika biologie jako věda
    2. Dějiny didaktiky biologie a výuky biologie
    3. Výchovně vzdělávací cíle a úkoly výuky biologie
    4. Obsah výuky biologie
    5. Postavení biologie v učebních plánech
    6. Výchovně vzdělávací proces výuky biologie
    7. Pojmotvorný proces ve výuce biologie
    8. Organizační formy výuky biologie
    9. Metody výuky biologie
    10. Didaktické zásady výuky biologie
    11. Prostředky výuky biologie
    12. Mimotřídní a mimoškolní biologické aktivity
    13. Plánování výuky biologie
    14. Zjišťování výsledků výuky biologie
    15. Osobnost učitele biologie

    Literatura
     
    Maslowski O. (1990): Didaktika biologie. Olomouc, PřF UP, skriptum
    Řehák B. (1967): Vyučování biologii. Praha. SPN
    Altmann A. (1975): Přírodniny ve vyučování biologii a geologii. Praha, SPN
    Altmann A. (1975): Metody a zásady ve vučování biologie. Praha, SPN
    Dvořák F. (1982): Základy didaktiky biologie. Brno, PřF UJEP, skriptum
    Altmann A. (1985): Vybrané kapitoly z didaktiky biologie I, II, III. Praha, SPN
    Stoklasa J., Horník F. a Kočárek E. (1984): Vytváření didaktických dovedností učitele biologie. Praha, SPN
    Junger A. a kol. (1964): Metodika přírodopisu. Praha, SPN
     
    Časopisy - zvláště:
     
    Přírodní vědy ve škole
    Biologie, chemie, zeměpis
    Učitelské noviny
     
    Učební osnovy, učebnice (včetně alternativních), metodické příručky; přednostně pro střední školy - G, SzeŠ, SZŠ; též ZŠ
     
    Sylabus semináře z didaktiky biologie, Dr. J. Jurčák
     
    1. Příprava učitele na výuku, plánování výuky (tématické plány, příprava na vyučování), dokumentace (tř. kniha, tř. výkaz atd.), bezpečnost a hygiena (povinnost poučení).
    2. Praktický nácvik přípravy výuky (metod) na konkrétním učivu. Referáty, výstupy.
    3. Dtto; Logické zpracování učiva, strukturace, praktické aplikace pojmotvorného procesu.
    4. Zpracování učiva z hlediska různých metod (výklad, vyprávění, popis).
    5. Dtto; Práce s učebnicí, procvičování, shrnutí, hodnocení a kontrola (klasifikace).
    6. Ukázky hodin zákl. typu, lab. prací (prakt. cvičení), seminářů, exkurzí atd.
    7. Prostředky výuky biologii, didaktická technika, výpočetní technika, pomůcky svépomocí.
    8. Obraz. tabule; kresba, prakt. nácvik, požadavky a problémy.
    9. Zdroje přírodnin pro pokusy, pozorování, pro multiplikáty.
    10. Mimotřídní a mimoškolní činnost, motivace, BiO, SOČ apod., aktivizace, motivace.
    11. Prostředky výuky biologii - učebna, laboratoř, kabinet, přípravna - vybavení, knihovna, sbírky atd.
    12. Ekologická výchova - výchova k ochraně a tvorbě zdravého životního prostředí; praktické ukázky.
    13. Vybrané kapitoly z didaktiky biologie.
    14. Sebevzdělávání učitele.
    15. Zápočtový seminář

    Požadavky ke zkoušce (okruhy) NOVINKA !!!

    Ekologie (PŘ, SEM)
    Přednášející: L. Kincl, V. Kostkan
    Rozsah kurzu: 4/0/2
    Forma ověřování výsledků: Zkouška, zápočet (podmínky: účast, závěrečné přezkoušení)
    Počet kreditních bodů: 7
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Obecné botaniky, Systematické botaniky, Fytogeografie

    Cíl:
    Cílem kurzu ekologie, patřící v současnosti mezi vysoce privilegované vědní obory, je (1) seznámit studenty s klíčovými principy a zákony, na jejichž základě funguje příroda, (2) ukázat na vzájemnou provázanost mnoha jevů a procesů a nutnosti jejich studia na různých systémových úrovních (od lokální, přes regionální až po úroveň celoplanetární), (3) ukázat, že přírodní zákony a principy jsou dobře využitelné a zcela nezbytné při řešení mnoha současných problémů životního prostředí, a v neposlední řadě (4) vést studenty k hlubšímu zamyšlení nad vlastním životním stylem (např. z pohledu koncepce trvale udržitelného života).

    Sylabus:
     
    I. Ekologie
     
    vymezení, postavení v komplexu přírodních věd, členění, nejdůležitější pracovní metody. Hlavní faktory prostředí, jejich dynamika a vliv na živé organismy. Organismy jako bioindikátory stanovištních podmínek.
     
    II. Populace
     
    definice, základní charakteristiky populací: početnost, hustota, struktura; změny velikosti populací. Vzájemné vztahy mezi populacemi: konkurence, trofické vztahy, alelopatie, parazitismus, mutualismus, teritorialismus aj. Ekologická nika, koevoluce. Základní strategie populací.
     
    III. Společenstvo (biocenóza)
     
    definice, prostorová struktura rostlinných společenstev a její změny v čase. Vliv člověka na biocenózy.
     
    IV. Ekosystém
     
    struktura, funkce a vývoj suchozemských ekosystémů :prostorová a trofická struktura; producenti, konzumenti, destruenti, trofické řetězce a sítě; primární a sekundární produkce ekosystémů, ekologie fotosyntézy (C3-, C4- a CAM rostliny); vývojové změny ekosystémů (fluktuace, sukcese, cyklické změny), stabilita ekosystémů.
     
    V. Možnosti uplatnění
     
    ekologických poznatků a zákonitostí ve společenské praxi (zemědělství, lesnictví, ochrana genofondu, územní plánování aj.).
     
    Literatura:  
    Povinná:
    Slavíková J. (1982): Ekologie rostlin. - SPN, Praha.
    Doporučená:
    Begon M., Harper J.L. et Towsend C.R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. - Ed. UP v Olomouci.
    Odum E.P. (1977): Základy ekologie. - Academia, Praha.
    Duvigneaud P. (1988): Ekologická syntéza. - Academia, Praha.
     
    Seznam témat pro Seminář z ekologie:
     
    1. Lidská populace (dynamika růstu, potřeba regulace v celosvětovém měřítku, důsledky pro životní prostředí, situace v ČR)
    2. Přírodní zdroje a jejich využívání v různých fázích vývoje lidské společnosti (od lovců-sběračů až po dnešní industrializovanou společnost; vývoj vztahů člověka a přírody, nutnost rozumného využívání přírodních zdrojů)
    3. Neobnovitelné přírodní zdroje, jejich využití a vliv na přírodní prostředí (fosilní paliva, jaderná energie, geotermální energie; situace u nás i ve světě)
    4. Obnovitelné přírodní zdroje, jejich využití a vliv na přírodní prostředí (sluneční energie, vítr, voda, biomasa; situace u nás i ve světě)
    5. Koncepce trvale udržitelného rozvoje (Summit Země, Rio de Janeiro 1992; význam ekologické revoluce)
    6. Hypotéza Gaia
    7. Významné ekologické katastrofy (u nás i ve světě)
    8. Ekologické problémy chráněných území (u nás i ve světě)
    9. Plán péče o chráněné území (význam managementu CHÚ, hlavní zásady a přístupy, konkrétní příklady)
    10. Ekologická stabilita krajiny (územní systém ekologické stability krajiny)
    11. Význam mokřadů (hlavní příčiny a způsoby ničení mokřadů, význam mokřadů pro biodiverzitu, Ramsarská konvence)
    12. Skleníkový efekt (podstata, příčiny a důsledky)
    13. Narušení ozonové vrstvy Země (podstata, příčiny, možnosti nápravy)
    14. Symptony ohrožení planety Země (vlivy člověka na přírodní ekosystémy, srovnání přírodních ekosystémů s antropoekosystémy, možnosti nápravných opatření degradovaných ekosystémů)
    15. Problémy s odpady (příčiny vzniku odpadů, jejich dopad na životní prostředí člověka, možná řešení, situace u nás i ve světě)
    16. Ekologie versus ekonomie? (nutnost "ekologizace" průmyslové výroby, význam ekologických poznatků ve společensko-ekonomické sféře)
    17. Ekologizace provozu domácností (možnosti jednotlivce při úsporách energie, vody atd., situace ve světě a u nás)
    18. Využití biologických zdrojů (rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy)
    19. Možnosti genového inženýrství a biotechnologií při řešení globálních problémů lidstva
    20. Ekologické problémy velkých měst (městské klima, problematika kvality života ve velkých městech - zdravotní a sociální důsledky, význam zeleně, potřeba humanizace městského prostředí)
    21. Ekologické aspekty dopravy (vliv dopravních prostředků na životní prostředí, situace u nás i ve světě)
    22. Půdní eroze (přirozená a zrychlená eroze, podstata, příčiny, situace u nás i ve světě; možnosti snížení nebezpečí eroze)
    23. Kontaminace půdy (hlavní způsoby, rizika pro ekosystémy i skupiny organismů)
    24. Pesticidy a jejich vliv na přírodní prostředí (hlavní typy, jejich biologická účinnost i rizika, možnosti využití organismů v biologickém boji - příklady)
    25. Nebezpečí toxických látek a jejich výskyt v životním prostředí člověka (DDT, dioxin, PCB, Cd, Hg atd.)
    26. Vodní zdroje (jejich využívání, problematika kontaminace vod, situace u nás i ve světě)
    27. Znečištění moří a oceánů (příčiny, důsledky, možná řešení, současné i budoucí využívání mořských zdrojů)
    28. Ekologické aspekty zemědělské výroby (limity zemědělské produkce, ztráty potravin, možnosti zvýšení světové produkce potravin, zelená revoluce, alternativní zeměělství)
    29. Význam lesních ekosystémů (význam lesů v krajině, hlavní příčiny poškozování lesů, nebezpečí odlesňování, ekologické aspekty těžby, péče o lesy - situace u nás i ve světě)
    30. Význam zeleně v životě člověka (význam zeleně, její společenská prospěšnost i výchovné poslání)
    31. Důsledky likvidace tropických lesů (hlavní příčiny úbytku deštných pralesů, jejich význam pro zachování biodiverzity na Zemi, možnosti snížení tempa degradace tropických lesů)
    32. Význam lučních ekosystémů (význam luk v krajině, hlavní typy lučních společenstev, ohrožené luční druhy, možnosti obnovy luk)
    33. Desertifikace - vážný problém lidstva (příčiny, možná řešení)
    34. Příčiny vymírání organismů (hlavní rizikové faktory, možnosti nápravných opatření)
    35. Ochrana a řízení biodiverzity (legislativní nástroje, mezinárodní úmluvy; systém chráněných území u nás i ve světě)
    36. Možnosti ochrany ohrožených druhů (skupin) organismů
    37. Ohrožené druhy našich dřevin (jedle, jilmy, topol černý, topol bílý aj.)
    38. Biologické invaze - globální problém lidstva (narušení přírodní rovnováhy vlivem zavlékání nepůvodních druhů rostlin a živočichů - příklady, odolnost ekosystémů vůči ivazním druhům, jejich kontrola a management)
    39. Výživa člověka (výroba potravin dříve a nyní, ekologická rizika, kontaminace potravin - např. aditivy apod., léčivé účinky potravin)
    40. Vliv rekreace na životní prostředí
    41. Možnosti využití ekologických principů v zahrádkaření (zásady biopěstování, možnosti využití vzájemných vztahů mezi rostlinami, i vztahů rostliny - živočichové)
    42. Organizace zabývající se ochranou životního prostředí u nás i ve světě (ekologie a politika)
    43. Naučné stezky (význam, hlavní typy, budování a údržba naučných stezek, výchovně vzdělávací využití NS, konkrétní příklady)
    44. Význam ekologického myšlení v dnešní době
    45. Ekologická výchova dětí a mládeže (základní přístupy a možnosti ve výchově k péči o životní prostředí, školní a mimoškolní výchova)
     
    Volná témata (po konzultaci a schválení vedoucím semináře)
     
    Podmínkou absolvování Semináře z ekologie je kromě účasti předložení seminární práce. Každý student si vybere jedno téma, které zpracuje (včetně obsahu a správně citovaných použitých pramenů) v rozsahu cca 10 stran textu, s využitím knižní i časopisecké literatury (minimálně 1 použitý titul přitom musí být cizojazyčný!); součástí práce mohou být i grafické přílohy.

    Ekologie lesa (PŘ)
    Přednášející: L. Kincl
    Rozsah kurzu: 2/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška (ústní)
    Počet kreditních bodů: 2
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Systematické botaniky, Ekologie rostlin

    Sylabus:
     
    I. Úvod
     
    Náplň a cíle ekologie lesa, její postavení v komplexu přírodních věd a perspektivy dalšího rozvoje. Les jako předmět zkoumání; globálně ekologické aspekty lesů.
     
    II. Systémové pojetí lesních ekosystémů
     
    Hlavní složky lesních ekosystémů (biotické, abiotické), jejich funkční vztahy. Energomateriálové toky v lesních ekosystémech. Produkce lesů, možnosti jejího stanovení.
     
    III. Půda v lesních ekosystémech
     
    Fyzikální a chemické vlastnosti lesních půd, s důrazem na jejich ovlivňování vegetací. Rostliny jako bioindikátory půdních poměrů. Koloběh živin v lese, dynamika využití živin lesními společenstvy během roku. Dekompozice organických látek v lesích, podíl hlavních skupin destruentů; vliv teploty a vlhkosti na jejich činnost. Poškozování lesních půd.
     
    IV. Lesní bioklima
     
    Radiační poměry v lesích. Vodní bilance (vertikální a horizontální srážky).
     
    V. Funkční struktura lesního společenstva
     
    Patrovitost, vzájemné interakce mezi jednotlivými patry. Sezónní změny lesních společenstev. Sukcesní změny lesních ekosystémů.
     
    VI. Poškození lesů
     
    Vliv škodlivých činitelů na strukturu a funkci lesních ekosystémů (působení klimatických činitelů, imisí, škodlivého hmyzu, vyšších obratlovců, hub aj.). Ochrana lesa.
     
    VII. Úvod do lesnické typologie, základy pěstování lesa
     
    Typologické systémy (Zlatníkův, ÚHÚL). Tvary lesa, hospodářské způsoby. Výchova lesních porostů. Obnova lesa (přirozená, umělá), genetická základna lesního semenářství: výběrové stromy, uznané porosty, semenné porosty, semenné plantáže.
     
    VIII. Funkční význam lesů v krajině
     
    Kategorizace lesů. Produkční a mimoprodukční význam lesů v krajinném prostředí.
     
    Literatura:
     
    Spurr S. H. et Barnes B. V. (1984): Lesnaja ekologija. - Moskva.
    Kazens J. (1982): Vveděnije v lesnuju ekologiju. - Moskva.
    Waring R. H. et Schlesinger W. H. (1985): Forest Ecosystems.Concepts and Management. - Academic Press, Orlando, San Diego etc.
    Obmiňski Z. (1977): Ekologia lasu. - Warszawa.
    Michálek J. et al. (1968): Nauka o lesním prostředí. - SZN, Praha.
    Forst P. et al. (1985): Ochrana lesů a přírodního prostředí. - SZN, Praha.
    Zachar D. et al. (1982): Les v krajine. - Príroda, Bratislava.
    Míchal I. et al. (1992): Obnova ekologické stability lesů. - Academia, Praha.
    OTTO H.-J. (1994): Waldökologie. - Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.

    Ekologie řas (PŘ, CV)
    Přednášející: A. Poulíčková
    Vedoucí cvičení: P. Hašler
    Rozsah kurzu: 1/2/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet, zkouška
    Počet kreditních bodů: 5

    Sylabus:
    Abiotické a biotické faktory prostředí včetně metod studia, životní strategie a přizpůsobení řas a hlavní zástupci biotopů: prameny (termální, se změněným chemismem, s normálním chemismem a teplotou), tekoucí vody, stojaté vody (mokřady, tůně, rybníky, jezera, eutrofizace, acidifikace), slaniska a moře, subaerická stanoviště (řasy na skalách, kůře stromů, řasy sněhu a ledu, půdní řasy, symbióza, mutualismus, epifytické a epizoické řasy). Cvičení formou „workshopu“ – mikroskopování vzorků přinesených studenty z přírody (z lokalit, kde pracují na diplomové práci atd.).

    Literatura:
    Hindák,F. (ed.) 1978: Sladkovodné riasy. – SPN Bratislava, 726 s.
    Lund,H.C., Lund J.W.G. (1995): Freshwater Algae. Their microscopic world explored. – Biopress Ltd., 360 s.
    Poulíčková,A., Jurčák,J. (2001): Malý obrazový atlas našich sinic a řas. – Vydavatelství UP Olomouc, 87 s.
    Poulíčková,A. a kol. (1998): Ochrana horských a podhorských toků. Úvod do studia jejich biocenóz. – Metodika ČSOP Vlašim18: 126 s.
    Scheffer,M. (1998): Ecology of Shallow Lakes. – Chapman Hall, 152 s.
    Stevenson,R.J., Bothwell,M.L., Lawe,R.L. (eds.) (1996): Algal Ecology. Freshwater Benthic Ecosystems. – Academic Press, 751 pp.



    Epidemiologie (PŘ)
    Přednášející: J. Medková
    Rozsah kurzu: 1/0/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 2

    Syllabus přednášek  
      1. Epidemiologie přenosných nemocí. 2. Zdroj nákazy. 3. Přenos původce nákazy. 4. Vnímavý organizmus. 5. Zásady boje s infekčními nemocemi. 6. Opatření při výskytu nákazy. 7. Epidemiologické šetření. 8. Výskyt prevalujících infekčních onemocnění u nás. 9. Epidemiologie životního prostředí. 10. Základní skupiny onemocnění z hlediska životního prostředí.
     
    Doporučená literatura:
     
    Ticháček B.: Základy epidemiologie,Galén,Praha, 1997

    Exkurze botanická (CV)
    Vedoucí: B. Trávníček, Z. Hradílek, M. Dančák, R. J. Vašut
    Rozsah kurzu: 5 dní
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 2

    Fylogeneze a systém nižších rostlin (PŘ)
    Přednášející: A. Poulíčková, A. Lebeda
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Cíl:
     
    Seznámit se s recentním systematickým tříděním sinic, řas a hub a jejich evolučními vztahy. Podrobná charakteristika taxonomických skupin (anatomie, morfologie, rozmnožování, životní strategie), nejvýznamnější zástupci.
     
    Sylabus:
     
      Část - fylogeneze a systém sinic a řas:
    1. Úvod do biologie a evoluce sinic a řas – typy stélek a morfologie sinic a řas, fotosyntetické pigmenty, zásobní látky, ultrastruktura, rozmnožování sinic a řas, teorie vzniku membránových systémů eukaryotické buňky, endosymbiotická teorie vzniku mitochondrií, plastidů, hlavní vývojové linie sinic a řas.
    2. Základy systému sinic a řas – charakteristika a zástupci oddělení Cyanophyta + Prochlorophyta, Rhodophyta, Cryptophyta, Dinophyta, Chromophyta ( charakteristika a zástupci tříd Chrysophyceae, Bacillariophyceae, Phaeophyceae, Haptophyceae, Eustigmatophyceae, Raphidophyceae, Xanthophyceae), Chlorarachniophyta, Euglenophyta, Chlorophyta (charakteristika a zástupci tříd Prasinophyceae, Chlamydophyceae, Chlorophyceae, Ulvophyceae, Trebouxiophyceae, Oedogoniophyceae, Bryopsidophyceae, Klebsormidiophyceae, Zygnematophyceae, Charophyceae).
      Část - systém a evoluce hub:
    1. Recentní systematické třídění hub a jejich evoluční vztahy.
    2. Podrobná charakteristika taxonomických skupin hub (anatomie, morfologie, rozmnožování, životní strategie), nejvýznamnější zástupci..
    3. Oddělení Myxomycota (charakteristika, třídy: Acrasiomycetes, Myxomycetes, Plasmodiophoromycetes, Labyrinthulomycetes, Trichomycetes).
    4. Oddělení Chytridiomycota (charakteristika, řády: Chytridiales, Blastocladiales, Monoblepharidales).
    5. Oddělení Oomycota (charakteristika, řády: Saprolegniales, Leptomitales, Lagenidiales, Peronosporales).
    6. Oddělení Eumycota, třída Zygomycetes, třída Endomycetes.Oddělení Eumycota, třída Ascomycetes.
    7. Oddělení Eumycota, třída Deuteromycetes.
    8. Oddělení Eumycota, třída Basidiomycetes.
    9. Lišejníky.
     
    Prezentace a atlasy

    Sinice a řasy

  • Úvodní kapitoly (PDF)
  • Sinice (PDF)
  • Ruduchy (PDF)
  • Skrytěnky (PDF)
  • Obrněnky (PDF)
  • Krásnoočka (PDF)

    Houby

    Atlas houbových organizmů (M. Sedlářová, M. Vašutová a kol.)


    Materiály k přednáškám pro SBE a Bi-X

  • Úvod, Myxomycota, Plasmodiophoromycota, Chromista (PDF)
  • Chytridiomycota, Eumycota - Zygomycotina (PDF)
  • Ascomycotina (1. část) (PDF)
  • Ascomycotina (2. část), Deuteromycotina (PDF)
  • Basidiomycotina (1. část) (PDF)
  • Basidiomycotina (2. část), Lichenes (PDF)


    Materiály k přednáškám pro MBB a OTŽP

  • Systém hub (1. přednáška) (PDF)
  • Systém hub (2. přednáška) (PDF)
  • Systém hub (3. přednáška) (PDF)


    Materiály k přednáškám (B. Mieslerova, A. Lebeda)

  • 1. přednáška (PDF)
  • 2. přednáška (PDF)
  • 3. přednáška (PDF)
  • 4. přednáška (PDF)
  • 5. přednáška (PDF)
  • 6. přednáška (PDF)



    Literatura:
     
    Alexopoulos, C.J., Mims, C.W., Blackwell, M. (1996): Introductory Mycology. John Wiley & Sons, New York.
    Carlile, M.J., Watkinson S.C., Gooday, G.W. (2001): The fungi. Second Edition. Academic Press, San Diego.
    Dick, M.W. (2001): Straminipilous fungi.Kluwer Academic Publisher, Dordrecht, The Netherlands.
    Ettl, H. (1980): Grundriss der allgemeinen Algologie. - VEB G. Fischer Verlag, Jena, Germany.
    Hawksworth, D.L., Kirk, P.M., Sutton, B.C., Pegler, D.N. (1995): Ainsworth & Bisby´s dictionary of the fungi. 8th edition. CAB International, University Press, Cambridge, UK.
    Hoek, C. van den, Mann, D.G., Jahns, H.M. (1995): Algae. An introduction to phycology. - Cambridge Univ. Press, UK.
    Ingold, C.T., Hudson, H.J. (1996): The biology of fungi. Chapman&Hall, London, UK.
    Kalina, T. (1994): Systém a vývoj sinic a řas. - Skriptum, Univerzita Karlova Praha.
    Lund,H.C., Lund J.W.G. (1995): Freshwater Algae. Their microscopic world explored. Biopress Ltd.
    Moore, D., Novak Frazer, L.A. (2002): Essentials fungal genetics. Springer-Verlag, New York, USA.
    Poulíčková,A., Jurčák,J. (2001): Malý obrazový atlas našich sinic a řas. - Vydavatelství UP Olomouc.
    Spencer-Phillips, P.T.N., Gisi, U., Lebeda, A. (Ed.) (2002): Advances in Downy Mildew Research. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht.
    Talbot P.H.B. (1971): Principles of fungal taxonomy. MacMillan, London, UK.
    Urban, Z., Kalina, T. (1980): Systém a evoluce nižších rostlin. SPN, Praha.
    Váňa, J. (1996): Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum, Praha.
    Záhorovská, E., Hindák,F., Javorčíková, D., Pišút,I. (1995): Systém a evolúcia nižších rastlín. - Skriptum Univerzita Komenského, Bratislava.
     


    Fytocenologie (PŘ)
    Přednášející: L. Kincl
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška (písemný test)
    Počet kreditních bodů: 4
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Systematické botaniky, Ekologie

    Cíl:
    Seznámit studenty se základními pohledy na vegetaci a s přístupy v její klasifikaci. Důraz je položen na zvládnutí metodiky vegetačního snímkování a následné zpracování získaných údajů (včetně využití např. v rámci biomonitoringu chráněných území).

    Sylabus:
     
    I. Úvod
     
    Geobotanika - náplň, členění, postavení v systému přírodních věd. Některé aktuální otázky soudobé vědy o vegetaci.
     
    II. Klasifikace vegetace
     
    Fytocenóza, její hlavní znaky a prostorové vymezení. Hlavní směry a přístupy v klasifikaci vegetace. Základní principy curyšsko-montpellierské (středoevropské) fytocenologické školy. Charakteristika hlavních syntaxonů (s důrazem na asociaci). Kód fytocenologické nomenkla-tury, úvod do studia geobotanické literatury.
     
    III. Sběr a zpracování geobotanických dat
     
    Metodika vegetačního snímkování - výběr a tvar snímkované plochy, problematika homogenity porostu. Zápis vegetačního snímku; uplatnění snímkování v rámci biomonitoringu chráněných území. Tabelární metoda zpracování vegetačních snímků. Vegetační mapování, využití v praxi.
     
    Literatura:
     
    JENÍK J. (1970): Obecná geobotanika. - Skriptum UK Praha.
    KUBÍKOVÁ J. (1971): Geobotanické praktikum. - Skriptum UK Praha.
    MORAVEC et al. (1994): Fytocenologie. - Academia, Praha. [povinné]
    DIERSCHKE H. (1994): Pflanzensoziologie (Grundlagen und Methoden). - Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
    RABOTNOV T. A. (1995): Phytozönologie (Struktur und Dynamik naturlicher Ökosysteme).- Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
    Prezentace přednášek z fytocenologie (M. Chytrý, katedra botaniky PřF MU Brno)

    Fytogeografie (PŘ)
    Přednášející: L. Kincl
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška (ústní)
    Počet kreditních bodů: 4
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Obecné botaniky, Systematické botaniky

    Cíl:
    Cílem kurzu je seznámit studenty (1) s obecnými zákonitostmi vlivu prostředí na evoluci a rozšíření rostlinných taxonů (hlavně kvetoucích rostlin), (2) s hlavními rysy vývoje květeny na Zemi a s charakteristikou nejdůležitějších vegetačních zón, s důrazem na středoevropský prostor a zvláště území České republiky. Značná pozornost je rovněž věnována dopadu současných změn klimatu a dramaticky rostoucího vlivu člověka na rozšíření rostlin i celých společenstev (včetně problematiky biologických invazí), stejně jako i otázce biodiverzity a jejím změnám v čase. Během přednášky budou jako příklady prezentovány některé fytogeograficky významné rostlinné taxony (prostřednictvím PowerPointu).

    Sylabus:
     
    I. Úvod
     
    Fytogeografie, charakteristika dílčích fytogeografických disciplín.
     
    II. Areálová fytogeografie
     
    Areál - velikost, tvar, příčiny ohraničení areálu. Zobrazení areálů. Endemity, teorie ostrovní biogeografie. Relikty. Vikarizace. Hlavní způsoby rozšiřování diaspor, migrace rostlin. Synantropní rostliny.
     
    III. Historická fytogeografie
     
    Nárys florogeneze, charakteristika hlavních geohistorických období (s důrazem na formování středoevropské květeny).
     
    IV. Regionální fytogeografie
     
    Horizontální a vertikální členění zemského povrchu. Květenné oblasti, vegetační zóny; vegetace zonální, azonální, extrazonální. Charakteristika hlavních biomů Země (rozšíření, klimatické, pedologické a vegetační poměry, vliv člověka). Stupňovitost vegetace. Regionálně fytogeografické členění ČR. Kulturní rostliny.
     
    Literatura:  
    Povinná:
    Hendrych R. (1983): Fytogeografie. - SPN, Praha.
    Doporučená:
    Cox C.B. et Moore P.D. (1993): Biogeography. An ecological and evolutionary approach. 5th ed. - Blackwell Science, Cambridge.
    Walter H. (1982): Obščaja geobotanika. - Mir, Moskva.
    Schultz J. (1988): Die Ökozonen der Erde. Die ökologische Gliederung der Geosphäre. - Stuttgart.

    Fyziologie rostlin (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Strnad
    Vedoucí cvičení: M. Mikulík
    Rozsah kurzu: 3/3/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška, zápočet
    Počet kreditních bodů: 4

    Obracejte se na Prof. Strnada, respektive na stránky jeho pracoviště


    Hygiena (PŘ)
    Přednášející: J. Medková
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Sylabus přednášek z oboru Hygiena pro 3. ročník oboru Ochrana a tvorba životního prostředí
    1. Úvodní přednáška-rozdělení, náplň a cíl oboru.
    2. Vlivy faktorů biosféry na zdraví člověka.
    3. Faktory fyzikální.
    4. Faktory chemické.
    5. Toxické kovy v životním prostředí a jejich působení na exponovanou populaci.
    6. Karcinogenní, mutagenní a teratogenní látky-vliv na člověka.
    7. Důsledky působení genotoxických látek na lidský organismus.
    8. Nové přístupy v monitorování genotoxických látek v životním a pracovním prostředí.
    9. Vliv pracovních podmínek na zdraví.
    10. Riziková pracoviště-rozdělení, příklady.
    11. Biologické expoziční testy, NPK, příklady.
    12. Vliv výživových faktorů na zdraví člověka.
    13. Zdravotní rizika spojená s výživou.
    14. Epidemiologie nemocí hromadného výskytu.
    15. Preventivní opatření.

    Doporučená literatura:
      Kotulán J., Hrubá D.: Hygiena, Základy primární prevence, SNP 1989
    Hrubý S et al.: Mikrobiologie v hygieně výživy, Avicenum,1984
    Bencko V., Cikrt M., Lener J.:Toxické kovy v pracovním a životním prostředí.Praha.Avicenum 1984
    Ticháček B.: Základy epidemiologie, Galén,Praha, 1997

    Hygiena a epidemiologie (PŘ)
    Přednášející: J. Medková
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Sylabus přednášek
    1. Úvodní přednáška-rozdělení, náplň a cíl oboru. 2. Vlivy faktorů biosféry na zdraví člověka. 3. Faktory fyzikální. 4. Faktory chemické. 5. Toxické kovy v životním prostředí a jejich působení na exponovanou populaci. 6. Karcinogenní, mutagenní a teratogenní látky-vliv na člověka. 7. Vliv toxických kovů na zdraví člověka. 8. Voda a zdraví. 9. Zdravotní rizika z vody a odpadů. 10. Zdravotní rizika z půdy. 11. Zdroj nákazy. 12. Přenos původce nákazy. 13. Vnímavý organizmus. 14. Zásady boje s infekčními nemocemi. 15. Opatření při výskytu nákazy.

    Doporučená literatura:
    Bencko V, Hygiena 1998
    Bencko V., Cikrt M., Lener J.:Toxické kovy v pracovním a životním prostředí. Praha.Avicenum 1984
    Hrubý S et al.: Mikrobiologie v hygieně výživy, Avicenum,1984
    Kotulán J., Hrubá D.: Hygiena, Základy primární prevence, SNP 1989
    Ticháček B.: Základy epidemiologie, Galén,Praha, 1997



    Hygiena komunální (PŘ)
    Přednášející: J. Medková
    Rozsah kurzu: 1/0/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 3

    Sylabus přednášek
    1. Člověk a prostředí. 2. Biologické metody monitorování znečištěného prostředí. 3. Pozdní účinky xenobiotik. 4. Nejvyšší přípustné koncentrace. 5. Znečištěné ovzduší a zdraví člověka. 6. Zdroje a cesty znečištění prostředí toxickými kovy. 7. Vliv toxických kovů na zdraví člověka. 8. Voda a zdraví. 9. Zdravotní rizika z vody a odpadů. 10. Zdravotní rizika z půdy.
    Doporučená literatura:
    Bencko V, Hygiena (1998)
    Kotulán J.,Hrubá D., Hygiena, Základy primátní prevence (1989)



    Kvantitativní ekologie (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Duchoslav
    Rozsah kurzu: 1/0/1 (blokově)
    Forma ověřování výsledků: zkouška (ústně o teorii a analýza dat pomocí mnohorozměrných technik)
    Počet kreditních bodů: 4
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzů - ekologie (rostlin), základy statistiky, znalost ovládání práce s počítačem

    Kvantitativní ekologie (PŘ, CV)
    Rozsah kurzu: 1/1/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Kurz se skládá ze souboru teoretických přednášek (viz sylabus), na které navazuje praktické procvičování vybraných programů (zvl. CANOCO, JUICE, TURBOVEG) na příkladových datech. Z tohoto důvodu je vhodné vzít s sebou na cvičení (pokud nějaká vlastníte) svá vlastní data (na bakalářku, diplomku - fytocenologické snímky, morfometrická data apod.), mohou sloužit pro procvičení presentovaných metod.
     
    Sylabus:
     
    1. Úvod - kvantitativní rostlinná ekologie a věda o vegetaci, typy ekologických výzkumů, terminologie, historické poznámky, co je to rostlinné společenstvo?
    2. Sběr dat - objektivita, design studia, interpretace výsledků.
    3. Vlastnosti dat o vegetaci - tabulace a manipulace s daty, databázový program TURBOVEG for Windows, klasifikační a analytický program JUICE, hodnocení vazeb a podobností mezi druhy a snímky, diverzita, druhová bohatost, dominance.
    4. Kalibrace - ekologická analýza - indikační hodnoty (Ellenberg).
    5. Metody mnohorozměrné analýzy
      a) nepřímá a přímá gradientová analýza (ordinace), programy CANOCO 4.5, CANODRAW for Windows
      b) klasifikační metody (shluková = klastrovací analýza, divizivní klasifikace), programy NCSS, PC-ORD, TWINSPAN, STATISTICA.
    6. Prostorový a časový aspekt ekologických dat, numerické metody v praxi: příklady studií atd.
     
    Studijní literatura
     
    Presentace (pdf):
    Úvodní kapitoly, sběr dat, diverzita, numerická klasifikace (soubor PDF; aktualizace 22.4.2010; upravená presentace M. Chytrého (PřF MU Brno) by M. Duchoslav)
    Mnohorozměrné techniky - ordinace (soubor PDF; aktualizace 22.4.2010, upravená presentace M. Chytrého (PřF MU Brno) by M. Duchoslav)

    Povinná:
    Kovář P. (2001): Geobotanika. Úvod do ekologické botaniky.- Karolinum, Praha
    Herben T., Münzbergerová Z. (2003): Zpracování geobotanických dat v příkladech I. Data o druhovém složení. - Ms.
    Marhold, K.., Suda, J. (2002): Statistické zpracování mnohorozměrných dat v taxonomii (fenetické metody).- Karolinum, Praha.
    Lepš, J., Šmilauer, P. (2000): Mnohorozměrná analýza ekologických dat. - JU, České Budějovice.
    Duchoslav, M. (1994): Popis a analýza vegetace I. (Metody a přístupy). Ms.

    Tichý L.: Webová stránka programu JUICE, programu pro analýzu a klasifikaci fytocenologických a dalších ekologických dat.
    Hennekens S.: Turboveg for Windows 2.X ke stažení zde
    Doporučená:
    Lepš J., Šmilauer P. (2003): Multivariate analysis of ecological data using CANOCO.- Cambridge University Press.
    Jongman, R.H., Braak ter, C.J.F., Tongeren van, O.F.R. (1995): Data analysis in community and landscape ecology. Cambridge University Press.
    Legendre P., Legendre L. (1998): Numerical ecology.- Elsevier.
    Scheiner S. M., Gurevitch J. (2001): Design and analysis of ecological experiments. Oxford University Press.
    Kent, M., Coker, P. (1992): Vegetation Description and Analysis. Belhaven Press, London.
    Herben T. (2000): Malý průvodce studiem geobotaniky.- Ms.
    Mueller-Dombois D., Ellenberg H. (1974): Aims and methods of vegetation ecology. J.Wiley, Chichester.
    Braak ter, C.J.F (1987): Unimodal models to relate species to environment. Wageningen.
    Lukasová, A., Šarmanová, J. (1985): Metody shlukové analýzy. SNTL, Praha.
    Braak ter C. J. F., Šmilauer P. (1998): CANOCO reference manual and user’s guide to Canoco for Windows. Microcomputer Power (Ithaca, USA).
    McCune, B. (1991): Multivariate analysis on PC-ORD system. Corvallis.
    Kubíková, J. (1970, 1971): Geobotanické praktikum. SPN, Praha.
    Moravec, J. et al. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha.
    Greig-Smith, P. (1983): Quantitative plant ecology. London.


    Květena ČR (PŘ)
    Přednášející: B. Trávníček
    Rozsah kurzu: 2/0/0 týdně
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzů: systém a fylogeneze rostlin, fytogeografie

    Sylabus:
     
    I. Všeobecná část
     
    1. Úvodní charakteristika květeny ČR, literatura.
    2. Historie floristicko-fytogeografického výzkumu v ČR.
    3. Neživá příroda ve vztahu k flóře.
    4. Vývoj květeny ČR, relikty.
    5. Endemismus v květeně ČR.
    6. Původní a nepůvodní taxony v květeně ČR.
    7. Fytogeografická charakteristika a regionálně-fytogeografické členění ČR.
    8. Fytochorotypy v květeně ČR.
     
    II. Speciální část
     
    Nové poznatky a aktuální problémy studia květeny ČR (taxonomicky kritické skupiny, nomenklatorické změny, nové taxony), praktické ukázky herbářového materiálu.
     
    Studijní literatura:
     
    Hejný S. et Slavík B. [eds.]( 1988 ...) Květena české (socialistické) republiky. díl 1,2,3,4..., Academia, Praha.
    Dostál J. et. al. (l948-1950): Květena ČSR. - Praha.
    Smejkal M. (1981): Komentovaný katalog moravské flóry. - UJEP Brno.
    Klášterský I., Hrabětová-Uhrová A. et Duda J. (1982): Dějiny floristického výzkumu v Čechách , na Moravě a ve Slezsku. - Severočes. Přír., Příloha 1982/1 (1 a 2 díl). - Litoměřice.
    Slavík B. (1986...): Fytokartografické syntézy ČR. Díl 1, 2... Průhonice.
    Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Díl 1 a 2, Academia, Praha (ke studiu nutno přistupovat obezřetně, práce obsahuje mnoho faktických chyb).

    Mikrobiologie a virologie (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Navrátil, B. Mieslerová

    Sylabus a další podrobnosti viz stránky katedry BBG.



    Mikrobiologie vody (PŘ, CV)
    Přednášející: B. Mieslerová
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 2
    Podmínky zapsání kurzu: složení zkoušky z Obecné mikrobiologie

    Sylabus
    Baktérie a vodní prostředí, podmínky existence baktérií ve vodě, fyzikální a chemické faktory prostředí, základní zdroje výživy, metabolické procesy. Fyziologické skupiny baktérií, systém baktérií. Výskyt baktérií ve vodním prostředí, charakteristika baktérií ve vodě atmosférické,výskyt baktérií v povrchových vodách-tekoucích ,stojatých. Mikrobiologické vyšetření povrchové vody dle normy pro povrchovou vodu-zařazení vody do třídy čistoty.Charakteristika podzemních vod, pramenů,studní?Hodnocení pitné vody podle ČS normy pro pitnou vodu. Mikrobiologické vyšetření pitných vod-požadavky dle normy-indikátory obecného znečištění vody,fekálního znečištění a specifické mikrobiologické indikátory. Hygienicky významné baktérie ve vodě.Znečištění vody zemědělského typu-charakteristika řádu Myxobacterales a Cytophagales,způsoby kultivace a interpretace. Demonstrace vybraných vodních baktérií.

    Doporučená literatura :
    Němec M.,Horáková D.: Základy mikrobiologie, Brno 1993
    Kopřivík B.:Biologie vodních baktérií, Olomouc, 1982
    Sládeček V., Sládečková A.:Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod. Praha, 1996
    Klaban V.: Svět mikrobů,Hradec Králové, 1999



    Obecná a speciální fytopatologie (PŘ, CV)
    Přednášející: A. Lebeda
    Vedoucí cvičení: M. Sedlářová, I. Petrželová
    Rozsah kurzu: 2/2/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet, zkouška
    Počet kreditních bodů: 6
    Podmínky zapsání kurzu: Fylogeneze a systém nižších rosltin, Fyziologie rostlin

    Cíl:
     
    Obecná fytopatologie je koncipována formou přednášek s cílem seznámit studenty s obecnými zákonitostmi chorobných procesů u rostlin. Objasnění pojmu choroba, klasifikace chorob, kauzalita ve fytopatologii, charakteristika a klasifikace původců chorob, parazitismus a patogenismus, specifičnost vztahů mezi hostitelem a patogenem, infekční cyklus, reakce rostlin na infekční agens, genetika interakce hostitele a patogena, vliv podmínek prostředí na vývoj chorob, epidemiologie a patometrie, obecné principy ochrany proti infekčním chorobám. Specifikace nejvýznamnějších chorob základních skupin rostlin.

    Speciální fytopatologie je organizována formou cvičení a je zajišťováno blokově. Studenti jsou seznamováni se základními chorobami obilnin, zelenin, ovocných dřevin a révy vinné, lesních a okrasných dřevin včetně praktických ukázek nejrozšířenějších chorob.
     
    Sylabus:
     
    1. Vymezení pojmu fytopatologie, její začlenění do systému biologických věd, praktický význam. Definice choroby a klasifikace chorob, příčiny vzniku chorob, vývojové směry a koncepce kauzality ve fytopatologii. ke stažení FP1 (Sedlářová)
    2. Původci infekčních chorob, jejich klasifikace a obecná charakteristika (viroidy, viry, bakterie, fytoplasmy, RLO, řasy, houby, parazitické rostliny, prvoci a další živočichové). ke stažení FP2 (Mieslerová)
    3. Klasifikace a charakteristika biotických vztahů mezi organismy. Parazitismus fytopatogenních mikroorganismů, formy parazitismu. Patogenismus, jeho klasifikace, patogenní potenciál a jeho determinanty. Specifičnost vzájemných vztahů mezi hostitelem a patogenem, hladina specifičnosti, mechanismy determinující specifičnost interakce rostlina - patogen, evoluce parazitismu a patogenismu. ke stažení FP3 (Sedlářová)
    4. Infekční cyklus - prvky infekčního cyklu a jejich členění, zdroje inokula a způsoby přežívání patogenů, mechanismy přenosu a šíření patogenů. Proces patogeneze - tvorba infekčních struktur, chronologie infekčního cyklu, mechanismus patogeneze. Růst, reprodukce a životní cykly patogenů. ke stažení FP4 (Sedlářová)
    5. Reakce rostliny na infekční agens. Imunita, rezistence (obranné mechanismy), pseudorezistence, náchylnost, tolerance, citlivost, hypersensitivita. Metabolické pochody rostlin vyúsťující v náchylnost, rezistenci a toleranci. Příčiny změn v náchylnosti a rezistenci. Polní rezistence. ke stažení FP5 (Sedlářová)
    6. Genetika interakce hostitele a patogena - obecné a specifické genetické mechanismy variability rostlin a patogenů, genetika rezistence hostitele a virulence patogena (koncepce gene-proti-genu, genetický systém rezistence a jeho funkce, genetický systém virulence, kategorie rezistence a jejich genetická podstata). ke stažení (Mieslerová)
    7. Populační a ekologická genetika fytopatogenních organismů - frekvence fenotypů a genů virulence v patogenní populaci, genetická rovnováha a mechanismy jejího narušení v populacích patogenů, fitness a strategie populací patogenů, genetické modely a genetická rozdílnost v populacích hostitele a patogena.
    8. Vliv podmínek vnějšího prostředí na výskyt a vývoj chorob - komplexní působení abiotických a biotických faktorů. Geofytopatologie - geografické rozšíření chorob. Způsoby a metody ochrany rostlin proti infekčním chorobám (agrotechnické, fyzikální, mechanické, chemické, biologické). Patometrie.
    Literatura:
     
    Agrios, G. N. : Plant pathology. Academic Press, New York, 1997.
    Bláha, L. a kol.: Rostlina a stres. VÚRV, Praha, 2003.
    Crute, I. R. , Holub, E. B. , Burdon, J. J. (Eds.): The gene-for-gene relationship in plant-parasite interactions. CAB International, Wallingford, 1997.
    Čača, Z. (Ed.): Zemědělská fytopatologie. SZN, Praha, 1981.
    Černý A. (Ed.): Lesnická fytopatologie. SZN, Praha, 1976.
    Isaac, S. : Fungal-plant interactions. Chapman & Hall, London, 1992.
    Kranz J. (Ed.): Epidemics of plant disease. Mathematical analysis and modeling. Springer - Verlag, Berlin, 1991.
    Kůdela, V. (Ed.): Obecná fytopatologie. Academia, Praha, 1989.
    Kůdela, V., Novacky, A., Fučíkovsky, L.: Rostlinolékařská bakteriologie. Academia, Praha, 2002.
    Lucas, J. A. : Plant pathology and plant pathogens. Blackwell Science, Oxford, 1998.
    Maloy, O. C. : Plant disease control. Principles and practice. John Wiley and Sons Inc. , New York, 1993.
    Smith I. M. , Dunez J. , Phillips, D. H. , Lelliott R. A. , Archer S. A. (Eds.): European handbook of plant diseases. Blackwell, Oxford, 1988.
    Šutic D. D. , Sinclair J. B. : Anatomy and physiology of diseased plants. CRC Press, Boca Raton, Florida, 1991.
     
    Speciální fytopatologie - cvičení
     
    Sylabus:
    Speciální fytopatologie je organizována formou cvičení a je zajišťováno blokově. Studenti jsou seznamováni se základními chorobami obilnin, zelenin, ovocných dřevin a révy vinné, lesních a okrasných dřevin včetně praktických ukázek nejrozšířenějších chorob.
    1. Nejvýznamnější choroby obilovin, kukuřice, okopanin a technických plodin.
    2. Nejvýznamnější choroby zelenin (plodové, košťálové, listové, kořenové, cibulové).
    3. Nejvýznamnější choroby ovocných dřevin (jádrové, peckové a skořápkaté ovoce), drobného ovoce a révy vinné.
    4. Nejvýznamnější choroby okrasných rostlin a lesních dřevin.
     
    Požadavky k zápočtu:

    - 100% účast na cvičení
    - praktické poznávání nejrozšířenějších chorob kulturních rostlin

    Výukové materiály

    Atlas houbových organizmů (M. Sedlářová, M. Vašutová a kol.)
    Fyziologie nemocných rostlin (M. Sedlářová)
    Choroby rostlin (M. Sedlářová)
    Seznam k zápočtu - praktické poznávání rostlin (M. Sedlářová)


    Doporučená literatura:
     
    Hani, F., Popow et al.: Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. Scientia, Praha, 1993.
    Hluchý, M., Ackermann, P. et al.: Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Biocont laboratory, Brno, 1997.
    Schwarz, a., Elter, J et al.: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny. Biocont laboratory, Brno, 1996.
    Valášková E. (Ed.): Choroby a škůdci okrasných rostlin. SZN, Praha 1976.
    Vaverka, S.: Zemědělská fytopatologie. MZLU, Brno, 1995.


    Obecná biologie (PŘ)
    Přednášející: V. Ondřej
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Sylabus obecné biologie
    I.

    - Obecná charakteristika živých soustav (vlastnosti individuální, druhové, obecné; obecné vlastnosti organismů)
    - Buněčná teorie (b.prokaryotní a eukaryotní; b.rostliné, živočišné a hub, základní stavba)
    - Rostlinná pletiva a jejich funkce (nepravá, pravá; dělivá, trvalá; pletiva podle funkce, systémy pletiv)
    - Systémy pletiv a jejich funkce (SP krycích, vodivých a základních v primární a sekundární stavbě)
    - Vegetativní rostlinné orgány a jejich funkce (kořen, stonek, list, metamorfózy)
    - Generativní rostlinné orgány a jejich funkce (květy, květenství, plody, plodenství, semena)

    II.

    - Živočišné tkáně (tkáně epitelové, pojivové, svalové, nervové-smyslové)
    - Orgány a orgánové soustavy (základní fylogenetický přehled, stavba a funkce soustavy tělního pokryvu, opěrné a pohybové, trávicí, dýchací, oběhové, vylučovací, rozmnožovací, nervové a smyslové, endokrinní)
    - Tělesné tvary rostlin a živočichů (thallus, kormus, příčiny vývoje; souměrnost, adaptace, konvergence, divergence u živočichů)

    III.

    Literatura

    1) Stávající středoškolské (gymnaziální učebnice);
    2) Rosypal, S.et al. (2003): Nový přehled biologie. – Scientia, ped.nakl., Praha
    3) Kincl, M. – V.Krpeš (1994): Biologie pro studující ekotechniku. Cytologie, anatomie a organologie rostlin. – VŠB, Tech.univerzita, Ostrava
    4) Romanovský, A. et al. (1985): Obecná biologie. – SPN, Praha
    5) Luxová, M. (1974): Zemědělská botanika 1. Morfologie a anatomie rostlin. – SZeN, Praha
    6) Pazourek, J – O. Votrubová (1997): Atlas of Plant Anatomy. – Peres Publisher, Praque
    7) Vinter, V. (2004): Základy anatomie cévnatých rostlin a anatomický atlas cévnatých rostlin. – botany.upol.cz
    IV.

    Poznámka

    Obsah a rozsah kursu je přizpůsoben těmto cílům:

    a) Sjednotit, zopakovat a prohloubit obecně biologické znalosti a vědomosti studentů z různých středních škol.
    b) Obsah a rozsah se přiklání více k botanickým poznatkům, neboť katedry pro jejichž studenty je určen, jsou zaměřeny více botanicky
    c) Obsah a rozsah je možno na základě připomínek a diskuse obměnit



    Obecná botanika (PŘ, CV)
    Přednášející: V. Vinter, J. Jurčák
    Vedoucí cvičení: V. Vinter, J. Jurčák, B. Navrátilová
    Rozsah kurzu: SBE - 3/4, učit. - 3/3
    Forma ověřování výsledků: zkouška

    Počet kreditů:    SBE: 9 ; učitelství s Bi: 5 
     
    Předmět podává základní informace o stavbě rostlinného těla. Obsahově je rozdělen do tří tématických celků : cytologie rostlinné buňky, histologie (popis a klasifikace rostlinných pletiv) a organologie (ontogeneze, fylogeneze, anatomická a morfologická stavba vegetativních a generativních orgánů rostlin).
     
    Stručná anotace jednotlivých tématických celků:
     
      Cíl:
      Předmět podává základní informace o stavbě rostlinného těla. Obsahově je rozdělen do tří tématických celků : cytologie rostlinné buňky, histologie (popis a klasifikace rostlinných pletiv) a organologie (ontogeneze, fylogeneze, anatomická a morfologická stavba vegetativních a generativních orgánů rostlin).

      Sylabus přednášek:
      1. Obecná hierarchie výstavby a organizace rostlinných organismů
      - podbuněčná úroveň (biogenní prvky, organické sloučeniny - biopolymery, buněčné povrchy - biomembrány, organely)
      - buněčná úroveň (buńka prokaryotní, buňka eukaryotní, jednobuněčné stélky)
      - mnohobuněčná úroveň (thalus - stélka mnohobuněčná, kormus, pletiva, systémy pletiv, orgány, organismus)
      - orgány vegetativní a generativní (reprodukční)
      2. Rostlinná buňka
      - buněčné povrchy (jednotková biomembrána, cytoplazmatická membrána - plazmalemma, tonoplast)
      - protoplast
      - stěna buněčná
      - buněčné struktury (organely)
      - vakuoly
      - buněčné inkluze
      - jaderné a buněčné dělení (mitóza, meióza)
      3. Pletiva a systémy pletiv
      - kritéria hodnocení a třídění pletiv
      - pletiva nepravá a pravá
      - pletiva dělivá a trvalá
      - pletiva podle funkce
      - systémy pletiv
      4. Systém pletiv dělivých
      - promeristémy (protomeristémy), lokalizace, embryonální základy hlavních rostlinných orgánů, funkce, význam
      - primární meristémy (histogeny), lokalizace, vzrostné vrcholy, funkce, význam
      - sekundární meristémy, lokalizace, funkce, význam
      5. Systém pletiv krycích (SPK)
      - histologie SPK v primární stavbě (kořen - rhizodermis, rhiziny, stonek a list - epidermis, průduchový aparát, trichomy, emergence, funkce, význam)
      - histologie SPK v sekundární stavbě (kořen, stonek, produkty felogenu, funkce, význam)
      6. Systém pletiv vodivých (SPV)
      - histologie SPV v primární stavbě (úvod do fylogeneze - stelární teorie, primární xylém - protoxylém, metaxylém, primární floém, typy svazků cévních
      - histologie SPV v sekundární stavbě (funkce kambia, sekundární xylém, sekundární floém, druhotné tloustnutí)
      7. Systém pletiv základních (SPZ)
      - SPZ podle umístění v hlavních (vegetativních) rostlinných orgánech
      - SPZ podle funkce (asimilační, zásobní, provzdušňovací, resorpční, vyměšovací atd.)
      8. Diferenciace v rostlinném organismu s přechodem na souš
      - diferenciace morfologické (rozlišování stélky, fylogeneze kormusu, vývoj vegetativních a generativních orgánů)
      - diferenciace anatomické (rozlišování systémů pletiv, specializace na výkon určitých funkcí)
      - diferenciace fyziologické (specializace na úrovni systémů pletiv a orgánů)
      9. Morfologie a anatomie kořenů
      - význam pro rostlinu
      - kořenové soustavy (allorhizie, homorhizie, kořeny adventivní)
      - apikální meristémy - histogeny kořenové špičky a anatomické základy postranních kořenů
      - primární stavba (rhizodermis, primární kůra, endodermis, střední válec)
      - sekundární stavba (funkce kambia)
      - mykorrhitické kořeny
      - metamorfózy (modifikace)
      - hospodářský význam
      10. Morfologie a anatomie stonků
      - význam pro rostlinu
      - meristémy vzrostných vrcholů
      - morfologie stonků a význam pro taxonomii
      - větvení stonků
      - primární stavba stonků dvouděložných a jednoděložných (epidermis, primární kůra, střední válec - SPV, stélé)
      - sekundární stavba
      - metamorfózy (modifikace)
      - hospodářský význam
      11. Morfologie a anatomie listů
      - význam pro rostlinu
      - fylogeneze mikrofylního a megafylního listu (telomová teorie)
      - anatomie listů (epidermis, mezofyl, SPV), třídění listů podle jejich anatomie,listy rostlin C3 a C4
      - listy nahosemenných - anatomie jehlic jehličnanů
      - listy krytosemenných
      - listové základy embryonální a primordiální, listové vernace
      - morfologie listů a význam pro taxonomii
      - metamorfózy (modifikace)
      - hospodářský význam
      12. Reprodukce rostlin
      - vegetativní a generativní rozmnožování rostlin
      - metageneze izomorfická, heteromorfická
      - metageneze mechů
      - základní typy vývojových cyklů cévnatých rostlin (izosporie, homoiosporie, heterosporie)
      - vznik semennosti
      - základní vývojové trendy cévnatých rostlin v rámci reprodukčních cyklů
      13. Morfologie a anatomie reprodukčních orgánů
      - význam pro rostlinu
      - reprodukční orgány výtrusných rostlin
      - reprodukční orgány nahosemenných rostlin
      - reprodukční orgány krytosemenných rostlin (fylogeneze květu - euanthiová a pseudanthiová teorie, květní obaly, stavba tyčinek, pestíků, typy gyneceí, typy placent, mikro- a megasporogeneze, mikro- a megagametogeneze, klasifikace pylových zrn, stavba vajíčka, květenství, květní vzorce a diagramy)
      - opylení, oplození
      - hospodářský význam květu
      14. Morfologie a anatomie semen a plodů
      - ontogenetický vývoj semene
      - anatomická stavba semene (embryo, endosperm, perisperm, testa)
      - anatomická a morfologická stavba plodů
      - klasifikace plodů
      - rozšiřování semen a plodů
      - hospodářský význam semen a plodů


      Sylabus pro cvičení z obecné botaniky BOT/OBPX
      Učitelské kombinace s Bi - 1. ročník (3-hodinová praktická cvičení, letní semestr 2010)

      Učebna: SE 506
      Vyučující: RNDr. Božena Navrátilová, Ph.D.; RNDr. Dagmar Skálová, Ph.D.; PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Ph.D.

      I. Úvodní cvičení: 1. týden
      1. Program cvičení – sylabus a návody ke cvičením.
      2. Protokoly, dostupná literatura.
      3. Organizace cvičení a bezpečnost práce.
      4. Základy mikroskopování a dokumentace mikroskopických preparátů (trvalé preparáty).

      II. Rostlinná buňka: 2. týden
      1. Pohyb cytoplazmy a chloroplastů (Anacharis canadensis).
      2. Chromoplasty (Rosa canina).
      3. Reservní škrob (Avena sativa, Euphorbia sp., Pisum sativum).
      4. Krystaly šťavelanu vápenatého (Allium cepa, Begonia sp., Tradescantia sp.).
      5. Lithocysty a cystolithy (Ficus elastica).

      III. Rostlinná pletiva dle tvaru buněk a tloušťky buněčných stěn: 3. týden
      1. Parenchym (Sambucus nigra).
      2. Aerenchym, aktinenchym (Acorus calamus, Nymphaea alba, Typha sp.).
      3. Kolenchym (Lamium sp.).
      4. Sklerenchym (Pirus communis).

      IV. Dělivá pletiva, určování dřevin v zimě: 4. týden
      1. Dělivé pletivo, mitóza v kořenových špičkách (trvalé roztlakové praparáty Allium cepa).
      2. Mikrofotografie – fáze mitózy (Allium cepa).
      3. Určování dřevin v zimě.

      V. Krycí pletiva: 5. týden
      1. Epidermis s průduchy (Iris germanica, Hibiscus sp.).
      2. Trichomy a emergence (Eleagnus angustifolia, Drosera sp., Nicotiana sp., Pelargonium zonale, Urtica dioica, Verbascum sp.).
      3. Měření mikroskopických objektů.

      VI. Kořen: 6. týden
      1. Anatomie kořene, radiální svazek cévní (Iris germanica, Pisum sativum).
      2. Morfologie kořenových zón (Triticum aestivum).
      3. Anatomie vzdušného kořene, velamen (Monstera deliciosa).

      VII. Stonek: 7. týden
      1. Anatomie stonku 1-děl. rostlin, kolaterální svazek cévní (Cyperus alternifolius).
      2. Anatomie stonku 2-děl. rostlin, bikolaterální svazek cévní (Cucumis sativus).
      3. Oddenek konvalinky, koncentrický svazek cévní (Convallaria majalis).

      VIII. Anatomie dřevnatého stonku: 8. týden ( PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Ph.D.)
      1. Anatomie dřevnatého stonku nahosemenných rostlin, homoxylní dřevo (Pinus sylvestris).
      2. Anatomie dřevnatého stonku krytosemenných rostlin, heteroxylní dřevo (Tillia sp.).
      3. Srovnání 1-letého a více-letého stonku (Aristolochia durior).

      IX. List: 9. týden (PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Ph.D.)
      1. Anatomie monofaciálního listu (Iris germanica).
      2. Anatomie bifaciálního listu (Hedera helix).
      3. Anatomie xeromorfního listu (Nerium oleander).
      4. Řez jehlicí (Pinus sp.).

      X. 10. týden (PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Ph.D.)
      terén

      XI. Květ a plod: 11. týden
      1. Příčný řez prašníkem (Capsicum annuum).
      2. Morfologie pylových zrn (Clivia miniata, Cucurbita sp., Hibiscus sp., ...).
      3. Morfologie semene 1-děložné a 2-děložné rostliny (Allium cepa, Phaseolus vulgaris).

      3. 5. - 7. 5. 2010 Terénní cvičení z botaniky (BOT/CTPX) 12. týden
      (10. 5. 2010 Udělování zápočtů, areál Olomouc-Holice)

      XII. Závěrečné cvičení: 13. týden; zápočtový týden
      Zápočtový test, protokoly, vyhodnocení zápočtového testu, zápočet.


      Studijní literatura:
      Základy anatomie cévnatých rostlin a anatomický atlas cévnatých rostlin (V. Vinter)
      Mykorhiza (M. Čuříková & A. Látr) (PDF soubor)
      Materiály ke cvičení z obecné botaniky (A. Látr)
      Návody cvičení z obecné botaniky (B. Navrátilová)
      Luxová M. (1974): Zemědělská botanika I. Anatomie a morfologie rostlin, SZN - Praha.
      Rosypal S. a kol. (1987): Přehled biologie, SPN – Praha.
      Romanovský A. a kol. (1985) : Obecná biologie, SPN - Praha.
      Slavíková Z. (2002): Morfologie rostlin, Karolinum – Praha.



      Obecná botanika a fyziologie rostlin (PŘ, CV)
      Přednášející: V. Vinter, B. Navrátilová, M. Strnad
      Vedoucí cvičení: B. Navrátilová, D. Skálová, J. Mikulik
      Rozsah kurzu: 3/3/0
      Forma ověřování výsledků: zápočet, zkouška
      Počet kreditních bodů: 7

      Obsah předmětu :
      Základy botaniky a fyziologie rostlin.

      Doporučená literatura :
      Základy anatomie cévnatých rostlin a anatomický atlas cévnatých rostlin (V. Vinter)
      Larcher, V. (1988): Fyziologická ekologie rostlin.- Academia, Praha.

      Dr. B. Navrátilová - presentace přednášek z histologie
       



    Obecná mikrobiologie (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Sedlářová
    Vedoucí cvičení: M. Sedlářová, B. Mieslerová
    Rozsah kurzu: 2/2/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 3

    Sylabus přednášek
    1. Rozdělení, náplň a cíl oboru mikrobiologie.
    2. Morfologická stavba buněk mikroorganismů.
    3. Cytologická stavba buněk mikroorganismů.
    4. Povrchové a vnitřní struktury bakteriální buňky.
    5. Chemické složení buněk mikroorganismů.
    6. Růst a množení baktérií.
    7. Výživa mikroorganismů.
    8. Metabolismus mikroorganismů.
    9. Účinek faktorů vnějšího prostředí na mikroorganismy.
    10. Adaptace a selekce mikroorganismů v prostředí.
    11. Vzájemné vztahy mezi mikroorganismy
    12. Vztahy mezi mikroorganismy a člověkem.
    13. Morfologické vlastnosti virů.
    14. Bakteriální viry.
    15. Přehled a charakteristika jednotlivých skupin baktérií.
     



    Materiály ke cvičením
    Protokoly ke cvičením
    Cvičení 1-8 (pro tisk černobíle zde)
    Cvičení 9-11 (pro tisk černobíle zde)

    Doporučená literatura:
    Rosypal S.: Obecná bakteriologie.Kniha, SNP, Praha 1981
    Němec M., Horáková D.: Základy mikrobiologie, Brno 1993
    Bednář M. et al.: Mikrobiologie lékařská.Kniha, 1996
    Klaban V.: Svět mikrobů, Hradec Králové, 1999
     
    Pro udělení zápočtu je nutná 100 % účast na cvičeních.

    Obecná mykologie (PŘ)
    Přednášející: A. Lebeda
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Cíl:
     
    Seznámit se s obecnými principy biologie a ekologie hub. Hlavní pozornost je věnována obecné charakteristice hub, evoluci a speciaci hub, cytologii, morfologii, mechanismům rozmnožování a genetice hub, fyziologii a metabolismu hub, toxinům hub, ekologii, využití hub v průmyslu a zemědělství resp. biotechnologiích.
     
    Sylabus:
     
    1. Obecná charakteristika hub, evoluce a speciace hub, paleomykologie, klasifikace hub, vývoj lidské společnosti a houby.
    2. Cytologie hub. Cytologické a fyziologické aspekty klíčení spor, jeho regulace, růst hyf, tvorba kolonií a vegetativní vývoj hub.
    3. Morfologie stélky - variabilita stélky, hyfy a jejich modifikace, anatomie a morfologie plodnic hub, jejich vývoj a diferenciace, anatomie a morfologie spor, mechanismy uvolňování spor.
    4. Rozmnožování hub, životní cykly. Nepohlavní rozmnožování - klasifikace rozmnožovacích struktur a jejich morfologie. Pohlavní rozmnožování - obecné principy, mechanismus pohlavního rozmnožování u hlavních taxonomických skupin hub.
    5. Genetika a genetická variabilita hub - buněčné dělení, mutace, parasexualita, heterokaryosa, genetika virulence a patogenity, homothalismus a heterothalismus.
    6. Fyziologie hub - způsob výživy hub, vliv faktorů prostředí. Metabolismus - enzymy hub, glykolýza, dýchání a luminiscence, primární a sekundární metabolity.
    7. Ekologie hub - houby a koloběh látek v přírodě. Způsoby šíření hub, mykogeografie. Ekologická klasifikace hub, saprotrofní houby, ekologická sukcese.
    8. Ekologie hub - životní strategie, stres, konkurence, alelopatie. Symbiotické houby (mykorhiza, lichenismus, zoosymbioza)
    9. Zoo- a fytopatogenní houby - klasifikace, rozšíření a význam.
    10. Ekosystémy a jejich mykoflóra (lesní a nelesní ekosystémy).
    11. Mykotoxikologie, toxiny mikro - a makromycetů.
    12. Využití hub v průmyslu, zemědělství, biotechnologiích a lékařství.
     
    Literatura:
     
    Mykorhiza (M. Sedlářová)
    Atlas houbových organizmů (M. Sedlářová, M. Vašutová a kol.)
    Alexopoulos, C.J., Mims, C.W., Blackwell, M.: Introductory Mycology. John Wiley & Sons, New York, 1996.
    Carlile, M.J., Watkinson S.C.: The fungi. Academic Press, London, 1994.
    Deacon, J.W.: Modern Mycology. 3rd edition. Blackwell Science Ltd., Oxford, 1997.
    Dick, M.W. (2001): Straminipilous fungi.Kluwer Academic Publisher, Dordrecht, The Netherlands.
    Dix, N.J., Webster, J.: Fungal ecology. Chapman & Hall, London, 1995.
    Esser, K., Lemke, P.A. (2001): The Mycota. Systematics and evolution VII A. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, New York.
    Esser, K., Lemke, P.A. (2001): The Mycota. Systematics and evolution VII B. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, New York.
    Griffin D.H.: Fungal physilogy. J. Willey, New York, 1981.
    Hawksworth, D.L., Kirk, P.M., Sutton, B.C., Pegler, D.N.: Ainsworth & Bisby´s dictionary of the fungi. 8th edition. CAB International, University Press, Cambridge, 1995.
    Hudson H.J.: Fungal biology. Edward Arnold Publishers Ltd., London, 1986.
    Klán, J.. Co víme o houbách. SPN Praha,1989.
    Moore, D., Novak Frazer, L.A. (2002): Essentials fungal genetics. Springer-Verlag, New York, USA.
    Pilát, A.: Houby Československa ve svém životním prostředí. Academia, Praha, 1969.
    Spencer-Phillips, P.T.N., Gisi, U., Lebeda, A. (Ed.) (2002): Advances in Downy Mildew Research. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht.

    Obecná taxonomie (vybrané přednášky)
    Přednášející: B. Trávníček, Doc. Bocák (druhá část, katedra zoologie)
    Rozsah kurzu: 2/0/0 (půl semestru)
    Forma ověřování výsledků: zkouška

    1. Taxonomie rostlin - základní pojmy, význam taxonomie rostlin, literatura. Principy hierarchické klasifikace.
    2. Variabilita rostlin a její zdroje.
    3. Koncept druhu v rostlinné taxonomii.
    4. Infraspercifické taxonomické kategorie (poddruh - subspecies, varieta, forma).
    5. Problémy taxonomické klasifikace polyploidů, hybridů, autogamických skupin.
    6. Problémy taxonomické klasifikace asexuálně se reprodukujících rostlin.
    7. Rod a vyšší taxonomické kategorie.
    8. Principy botanické nomenklatury.
     
    Literatura:
     
    - česká:
     
    Houša V. (1980): Základy taxonomie pro zoopaleontology. - Praha.
     
    - cizojazyčná:
     
    Stuessy T. F. (1990): Plant Taxonomy. - New York.
    Stace C. A. (1980): Plant Taxonomy and Biosystematics. - London.
    Valentine D. H. (1972): Taxonomy, Phytogeography and Evolution. - London.
    Davis P. H. et Heywood V. H. (1963): Principles of Angiosperm Taxonomy. - Princeton.
    Grant W. F. (1984): Plant Biosystematics. - Toronto.
    Street H. E. (1983): Principles and Methods of Plant Biosystematics. - Toronto.
    Briggs D. et Walters S. M. (1997): Plant Variation and Evolution. Ed. 3 - Cambridge (1. vydání bylo přeloženo do slovenštiny, 3. vydání vyšlo v roce 2001 v češtině, vydavatelství UP Olomouc).

    Ochrana fytogenofondu (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Dančák, I. Doležalová, B. Trávníček
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 4

    Sylabus
    1. Vymezení základních pojmů v ochraně genofondu planých rostlin, doporučená literarura.
    2. Hlavní faktory ohrožující flóru a vegetaci v ČR.
    3. Ochrana fytogenofondu z hlediska taxonomického
    4. Ochrana fytogenofondu z hlediska fytogeografického
    5. Zásady výběru druhů pro červené seznamy a pro ochranu.
    6. Červené knihy a červené seznamy. Vyhynulé, nezvěstné a ohrožené druhy flóry ČR.
    7. Ochrana fytogenofondu mechorostů
    8. Ochrana fytogenofondu lišejníků
    9. Ohrožená rostlinná společenstva ČR
    10. Domestikace a genetická diverzita zemědělských plodin, genetická centra, genetické zdroje, odrůdy, planě rostoucí druhy, druhy příbuzně zemědělským plodinám, genový pool, šlechtění a genové manipulace, kolekce in-situ, ex.situ, speciální kolekce, databáze, pasportní a popisná data, dokumentace, organizace a vybavení genetických bank, technologie regenerace a uložení položek, sběrové expedice, kolekce botanických zahrad, právní aspekty ochrany genofondu zemědělských plodin, informační systémy.

    Literatura:

    OHROŽENÍ A OCHRANA VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY - NELESNÍ BIOTOPY (M. Dančák a kol.)
    Úvod do problematiky (I. Doležalová) (verze pro tisk - pdf)
    Genová centra vzniku kulturních rostlin (I. Doležalová) (verze pro tisk - pdf)
    Konzervační strategie (I. Doležalová) (verze pro tisk - pdf)
    Botanické zahrady a arboreta (I. Doležalová) (verze pro tisk - pdf)
    Instituce (I. Doležalová) (verze pro tisk - pdf)

    Primack R. B , Kindlmann P. & Jersáková J. 2001 Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha.
    Gass T., Freese L., Begemann F., Lipman E. (Comp.), 1999. Implementation of the Global Plan of Action in Europe - Conservation abd Sustainable Utilization of Plant Genetic Resources for Food and Agriculture, IPGRI, Rome, Italy, 396 pp.
    Guarino L., Rao R.V., Reid R. (Eds.), 1995. Collecting plant genetic diversity. Technical guidelines. CAB International, Wallingford (UK), 748 pp.
    Puzonne L., Hazekamp Th. (Comp.), 1998. Characterization and documentation of genetic resources utilizing multimedia databases, IPGRI, Rome, Italy, 67 pp.
    Vavilov N.I., 1987. Proischždenie i geografija kulturnych rastenij. Nauka, Leningrad.
    Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. p. 324, Príroda, Bratislava.
    Ellenberg H. (1988): Vegetation ecology of Central Europe. - 4th ed., Cambridge Univ. Press, Cambridge etc.
    Holub J. (ed.) (1981): Mizející flóra a ochrana fytogenofondu v ČSSR. – Stud. ČSAV, Praha.
    Holub J. & Procházka F (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia, Praha, 72: 187-230.
    Kotlaba F. (ed.) (1995): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů SR a ČR, 4 díl (Sinice, řasy, houby, lišejníky, mechorosty). – Príroda, Bratislava.
    Kubát K. (red.) (1996): Červené seznamy ohrožené květeny České a Slovenské republiky. – Severočes. Přír., příloha 9, Litoměřice.
    Míchal I. & Petříček V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha.
    Moravec J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení.Severočeskou přírodou, příloha 1995, Litoměřice:1-206s.
    Petříček V. [ed.] (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. - AOPK ČR, Praha.
    Pišút I. (1993): List of extinct missing and threatened lichens in Slovakia – the second draft. – Biológia, Bratislava 48/1: 19-26.
    Váňa J. (1993): Předběžný seznam ohrožených mechorostů České republiky I. Játrovky (Hepatophyta) a hlevíky (Anthocerotophyta). – Preslia 65: 193-199.
    Váňa J. (1995): Předběžný seznam ohrožených mechorostů České republiky II. Mechy (Bryophyta). Preslia 67: 173-180.
    Fáberová I. 2002. Historie a současný stav práce s genofondy v ČR. Sborník referátů ze semináře konaného 11.11. 2001 ve VÚRV, pracoviště Olomouc.
    Gass T., Freese L., Begemann F., Lipman E. (Comp.), 1999. Implementation of the Global Plan of Action in Europe - Conservation abd Sustainable Utilization of Plant Genetic Resources for Food and Agriculture, IPGRI, Rome, Italy, 396 pp.
    Guarino L., Rao R.V., Reid R. (Eds.), 1995. Collecting plant genetic diversity. Technical guidelines. CAB International, Wallingford (UK), 748 pp.
    Hanelt, P., (ed.). 2001. Mansfeld’s encyklopedia of agricultural and horticultural crops: (except ornamentals). Springer-Verlag Berlin Heidelberg, Germany.
    Chloupek O. 2000. Genetická diversita, šlechtění a semenářství. 2. vydání, Academia, Praha.
    Puzonne L., Hazekamp Th. (Comp.), 1998. Characterization and documentation of genetic resources utilizing multimedia databases, IPGRI, Rome, Italy, 67 pp.



    Ohrožené druhy vyšších rostlin ČR (PŘ)
    Přednášející: B. Trávníček, M. Dančák
    Rozsah kurzu: 2/0/2
    Forma ověřování výsledků: zkouška
    Počet kreditních bodů: 6

    Sylabus:
    Náplní předmětu jsou taxonomicky a ekologicky významné charakteristiky kriticky a silně ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky. U každého druhu jsou probírány znaky důležité pro jeho determinaci, charakter jeho historického a recentního rozšíření v ČR, celkový areál, ekologické nároky a charakter jeho ohrožení v ČR.

    Studijní literatura:
    Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. p. 324, Príroda, Bratislava.
    Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1988 ...) Květena české republiky. díl 1,2,3,4, 5, 6..., Academia, Praha.
    Slavík B. et al. (1989): Vybrané ohrožené druhy flóry ČSR. - Stud. ČSAV, Praha, 10: 1-163.



    Pěstované rostliny (PŘ, CV)
    Přednášející: E. Křístková
    Rozsah kurzu: 2/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 5

    Sylabus:

    Rostliny a lidé,
    Počátky domestikace a pěstování rostlin.
    Genová centra užitkových plodin.
    Obilniny – u nás pěstované a exotické.
    Luskoviny.
    Rostliny skýtající oddenkové a kořenové hlízy.
    Ovocné rostliny – středoevropské a exotické.
    Požitkové rostliny.
    Kořeninové rostliny.
    Zeleniny.
    Rostliny cukrodárné a olejodárné.
    Rostliny skýtající textilní vlákna a dřevo.

    Po absolvování kurzu by student měl být schopen:
    - popsat různé druhy užitkových rostlin
    - vysvětlit původ vybraných užitkových rostlin
    - charakterizovat genová centra významných užitkových rostlin


    Literatura:

    Bremnessová, L. 2005. Užitkové rostliny. Ikar, Praha.
    Hanelt, P., (ed.). 2001. Mansfeld’s encyklopedia of agricultural and horticultural crops: (except ornamentals). Springer-Verlag Berlin Heidelberg, Germany.
    Chloupek. 2000. Genetická diversita, šlechtění a semenářství. 2. vydání, Academia, Praha.
    Mareček, Pekárková a kol. 1994. Zahradnický slovník naučný. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha.
    Polívka, F. 1996. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Volvox Globator, Praha.
    Valíček a kol. 1989. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha, Academia.
    Schwanitz. 1969. Vývoj kulturních rostlin. SZN, Praha.



    Pěstování pokusných rostlin 1 (PŘ, CV)
    Přednášející: E. Křístková
    Vedoucí cvičení: E. Křístková
    Rozsah kurzu: 1/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 4




    Pěstování pokusných rostlin 2 (PŘ, CV)
    Přednášející: E. Křístková
    Rozsah kurzu: 1/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 4



    Populační ekologie rostlin (PŘ, CV)
    Přednášející: F. Krahulec
    Vedoucí cvičení: M. Duchoslav
    Rozsah kurzu: 2 (blokově)/1 (blokově)
    Forma ověřování výsledků: zkouška / zápočet
    Počet kreditních bodů: 2
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzů: statistika, ekologie rostlin

    Věda, zabývající se početností jedinců rostlin a početností alel až genotypů (populační genetika).

    Populační ekologie rostlin se stala v 80. letech nejdynamičtější botanickou disciplínou zabývající se jevy na úrovni jedince (organismu) a jejich populací. Na této úrovni došlo k postupnému propojení evoluční biologie a biosystematiky na jedné straně se studiem "community ecology", t. j. se studiem procesů probíhajících uvnitř společenstev. Při studiu klonálních rostlin dochází i k výraznému propojení s ekofyziologií, zejména se směry studujícími přenos živin a produktů fotosyntézy mezi různě integrovanými částmi rostlin. V poslední době je též výraznější propojení s vývojovou ekofyziologií, projevující se zejména ve studiu fotomorfogeneze a jejímu uplatnění ve studiu kompetice.

    1. Problematika jedince u rostlin; problematika definice populace, souvislosti s množstvím rozmnožovacích systémů a přisedlým způsobem života. Hirarchické pojetí jedince (geneta, rameta) a populace (-metapopulace). Životní cykly, postavení vegetativního a generativního rozmnožování, evoluční souvislosti dlouhodobého způsobu života.
    2. Generativní rozmnožování; semenná banka, její evoluční význam, ecese. Typy life histories u rostlin mírného pásma. Struktura populací: věková, velikostní, genetická. Populační genetika. Populační dynamika: vývoj stejnověkých porostů, samoředění .
    Populační dynamika: vývoj strukturovaných populací. Přežívání, vliv ostatních faktorů závislých na densitě.
    3. Biologie klonálních rostlin, jejich fyziologická integrace, její ekologické a evoluční následky (přenos živin a asimilátů, integrace signálů z prostředí).
    4. Dynamika na úrovni metapopulací (vztahy k fytogeografii). Vztahy mezi populacemi: kompetice. Vztahy mezi populacemi: koexistence na stejné trofické úrovni. Vztahy mezi populacemi: ve společenstvech: ostatní trofické úrovně.
    5. Evoluce v populacích. Vznik life histories. Problematika malých populací: inbrídink a outbrídink efekt, minimální velikost populace. Aplikace: řízený management populací, problematika ohrožených druhů, genetické a evoluční souvislosti genového toku pro specializované populace.


    Literatura:
    Begon, Harper, Townsend (1998): Ekologie (pouze některé informace, značně rozptýlené).- UP Olomouc
    Harper (1977): Population biology of plants (již zastaralé, velmi rozsáhlé).
    Silvertown J., Charlesworth D. (2001): Introduction to plant population biology.- Blackwell Publ.
    Urbanska-Worytkiewicz K. : Populationsbiologie der Pflanzen
    Herben T., Münzbergová Z. (2002): Zpracování geobotanických dat v příkladech - Část II. Demografická data. - Ms.
    Materiály ke cvičení z populační biologie.



    Praktická fytopatologie (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Sedlářová
    Rozsah kurzu: 1/2/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 4

    Proměnlivost a evoluce rostlin (PŘ, CV)
    Přednášející: I. Doležalová, M. Dančák
    Rozsah kurzu: 2/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 3
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Systematické botaniky nebo Fylogeneze a systému vyšších rostlin

    Sylabus:
    1. Úvod, studijní literatura. Základní typy individuální proměnlivosti.
    2. Vývoj názorů na variabilitu rostlin a její klasifikaci. Dědičná a nedědičná variabilita rostlin.
    3. Různé typy vnitrodruhové variability rostlin. Lokální populace jako základní jednotka biologického druhu. Druh jako základní článek evoluce rostlin. Selekce jako základní evoluční činitel.
    4. Speciace u rostlin: stupňovitý a náhlý vznik druhu. Mutace a jejich význam pro evoluci. Mezidruhové izolační mechanizmy.
    5. Autogamie a alogamie u rostlin a jejich evoluční důsledky.
    6. Apomixie a její evoluční důsledky. Problémy taxonomické klasifikace apomiktických skupin.
    7. Polyploidie a její význam v evoluci rostlin. Problémy taxonomické klasifikace polyploidů.
    8. Hybridizace a její význam v evoluci rostlin. Hybridogenní druhy.
    9. Ochrana přírody versus vymírání druhů.


    Literatura:
    Briggs D. et Walters S.M. 2001. Proměnlivost a evoluce rostlin. Vydavatelství UP, Olomouc, 3. ed.
    Briggs D. et Walters S.M. 1997. Plant variation and evolution. Cambridge University Press, 3rd. ed.
    Campbell, N.A., Reece, J.B. 2006. Biologie. Computer Press, a.s., Brno.
    Flegr, J.2005. Evoluční biologie. Academia, Praha.
    Stace C. A. 1980: Plant Taxonomy and Biosystematics. London

    1. Vývoj názorů na variabilitu
    2. Proměnlivost a evoluce
    3. Vnitrodruhová variabilita a genový tok
    4. Druh jako základní článek evoluce
    5. Selekce
    6. Mutace a jejich význam
    7. Reprodukční systémy
    8. Pozvolná speciace, hybridizace


    Seminář z botaniky (SEM)
    Přednášející: A. Lebeda
    Rozsah kurzu: 0/2/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 2

    Materiály k semináři:
    Obranné mechanismy rostlin, interakce hostitel-patogen


    Speciální mikroskop. technika a základy makro- a mikrofotografie (CV)
    Rozsah kurzu: 0/3/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 4

    Určeno:
    Pro studenty se zájmem o mikrofotografii, s potřebou mikrofotograficky dokumentovat výsledky práce. Vhodným předpokladem jsou znalosti amatérského fotografování na film a jeho zpracování.
    Kapacita: 6 (maximálně 8 !!!) studentů v 1 kursu (omezení dáno omezeným prostorem a vybavením).
    Termín: Proměnlivý, dán rozvrhem vyučujícího a uchazečů.
    Rozsah: Asi 25 vyuč.hodin (závisí na fotografických znalostech studentů).

    Sylabus předmětu
    Teoretická část
    – význam dokumentace mikrofotografií, specifické požadavky na mikroskopický preparát určený pro mikrofotografickou dokumentaci, základní principy zobrazení při mikrofotografii a z toho požadavky na mikrofotografické zařízení, výběr vhodného fotomateriálu pro negativní a pozitivní proces (filmy, papíry, vývojky).
    Praktická část
    – seřízení a obsluha fotomikroskopu (typ Olympus BX-40) pro mikrofotografii, volba a použití filtrů, dokumentace zvětšení s využitím objektivního mikrometru, podmínky expozice v manuálním a automatickém režimu, zpracování exponovaného matreiálu (negativní proces, pozitivní proces), přenos zvětšení na pozitiv, vedení evidence.

    Literatura:
    Bergner, J., E.Gelbke et W.E. Mehliss (1979): Praktická mikrofotografie. – SNTL-nakl.technické literatury, Praha.
    Fiala, J. et J. Schlemmer (1956): Základy praktické makrofotografie a mikrofotografie. – Orbis, Praha.
    Jurčák, J. (1983): Mikrofotografie ve školní praxi. – Kraj.pedagog.ústav, Olomouc (metodický list).
    Kulhánek, J. et J. Štverák (1977): Fotografický receptář. – Merkur, Praha.
    Tomášek, Z. (1965): Fotografie pro každého. – Orbis, Praha.
    Tomášek, Z. (1976): Fotografujeme na černobílý film. – Merkur, Praha.



    Systém a evoluce vyšších rostlin (PŘ, CV)
    Přednášející: B. Trávníček, Z. Hradílek
    Vedoucí cvičení: M. Dančák, Z. Hradílek, B. Trávníček
    Rozsah kurzu: 2/3/0
    Forma ověřování výsledků: zkouška (test) / zápočet
    Počet kreditních bodů: 7

    Úvod
     
    Přehled taxonů pod odkazem PŘEHLED SYSTÉMU tvoří celý použitý systém vyšších rostlin, od relativně nejprimitivnějších až po nejvíce odvozené skupiny. Tento systém se v některých částech odchyluje od systémů použitých v učebnicích (Hendrych 1977, Smejkal in Rosypal et al. 1992), což je většinou komentováno na přednáškách (komentář k použitému systému krytosemenných může student také na požádání získat u B. Trávníčka, pokud si přinese disketu).
    V následujícím přehledu jsou tučně uvedeny skupiny, u kterých je nutno znát:
    - jejich charakteristiku - nejčastěji morfologickou (u čeledí krytosemenných také květní vzorec), někdy také anatomickou, biochemickou atd., fylogenetické vztahy,
    - geologickou dobu jejich rozvoje (zvláště u fosilních skupin),
    - v hrubých rysech geografické rozšíření (u recentních skupin),
    - významnější zástupce (viz následující přehled).
    Ostatní uvedené skupiny je třeba znát pouze informativně (tj. jejich postavení v systému, rozšíření, užitkové vlastnosti apod.).
    Tučně vytištěné druhy (resp. rody) u semenných rostlin je třeba znát přednostně (tj. většinou je umět poznat, zařadit do systému atd.).
    U jednotlivých skupin je uveden jejich výskyt v různých geologických dobách.
    U recentně se vyskytujících skupin jsou uvedeny počty zastoupených (recentních) nižších taxonů, které zahrnují:
    - u třídy nebo podtřídy počet: řádů/čeledí/rodů/druhů,
    - u řádu počet: čeledí/rodů/druhů,
    - u čeledi počet: rodů/druhů.
    Tyto počty zástupců jednotlivých skupin není většinou třeba znát přesně, mají sloužit spíše k rámcové informaci studenta o taxonomické bohatosti těchto skupin. Pro zájemce jsou dále na požádání k dispozici (k internímu studiu na katedře) obrázky prezentované na přednáškách.
     
    Ke zkoušce je nutné:
     
    - mít zápočet ze cvičení a pokud možno také z botanické týdenní exkurze
    - vzít s sebou herbář (100 položek učitelé a studenti oboru OCHR, 150 položek studenti oboru SBE)
    - dobře znát kapitolu "Systém a evoluce vyšších rostlin" z učebnice Rosypal et al. 1992 (str. 205-35O) a informativně (resp. některé dílčí problémy) z dalších uvedených učebnic - zvláště Hendrych 1977, případně Novák 1972 (požadovaný rozsah znalostí je možno přibližně zjistit z následujícího podrobného přehledu).
    - dobře znát přednášky Z. Hradílka a B. Trávníčka
    - umět poznat základní druhy rostlin
    Důležitým předpokladem je také dobrá znalost pojmů z morfologie (resp. anatomie) rostlin.
     
    Okruhy obecného úvodu
     
    Základní pojmy (systematika, taxonomie, klasifikace, nomenklatorika), metody systematické botaniky.
     
    Evoluce (základní mechanismy), fylogeneze, proces tvorby druhů (speciace), původ taxonů (monofyletický, polyfyletický, parafyletický)
     
    Taxon, taxonomická kategorie, hierarchie taxonomických jednotek
     
    Historický přehled vývoje klasifikačních systémů (umělé, přirozené, vývojové) a jejich nejvýznačnější představitelé
     
    Vyšší rostliny x cévnaté rostliny
    původ vyšších rostlin, adaptace k suchozemskému protředí, telomová a stelární teorie, rodozměna (antigeneze), její vývoj a srovnání u jednotlivých vývojových stupňů
     
    PŘEHLED SYSTÉMU (word doc)
     
    Literatura:
     
    Základní i rozšiřující v češtině:
     
    Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin. - Praha.
    Smejkal M. (1992): Systém a evoluce vyšších rostlin. - In: Rosypal S. et al., Fylogeneze, systém a biologie organizmů, p. 205-350. - Praha.
    Novák F. A. (1972): Vyšší rostliny 1,2. - Praha. (resp. starší vydání z roku 1961).
    Peciar V., Červenka M. et Hindák F. (1984): Základy systému a evolúcie výtrusných rastlín. - SPN Bratislava.
     
    Cizojazyčná pro zájemce:
     
    Cronquist A. (1988): The evolution and systematics of flowering plants. Ed. 2. - New York.
    Dahlgren R.T., Clifford H. T. et Yeo P. F. (1985): The families of the Monocotyledons: structure, evolution, and taxonomy. - New York.
    Ehrendorfer F. (1991): Evolution und Systematik. - In: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen, ed. 33, p. 473-826. - Stuttgart.
    Frohne D. et Jensen U. (1992): Systematik des Pflanzenreichs, ed. 4. - Stuttgart.
    Heywood V. H. et al. (1994): Flowering plants of the World, ed. 2. - London.
    Hickey M. et King C. (1988): 100 families of flowering plants. - Cambridge.
    Huber H. (1991): Angiospermen. - Stuttgart.
    Stewart W. N. et Rothwell G. W. (1993): Paleobotany and the evolution of plants, ed. 2. - Cambridge.
    Tachtadžjan A. A. (1987): Sistema magnoliofitovych. - Leningrad.
    Tachtadžjan A. A. (1993): Evolutionary trends in flowering plants. - New York.
    Tachtadžjan A. A. (1997): Diversity and classification of flowering plants. - New York.
    Taylor T. N. et Taylor E. L. (1993): The biology and evolution of fossil plants. - New Jersey.
    Thorne R. F. (1992): An updated phylogenetic classification of the flowering plants - ALISO, 13 (2): 365-389.
    Studium fylogeneze na molekulární úrovni - viz časopis: Annals of the Missouri Botanical Garden, 1993, 80/3: 524-785 (a mnohé další články v tomto časopisu).
     
    Obrazové atlasy a květeny České republiky:
     
    Deyl M., et Hísek K. (1973): Naše květiny 1,2. - Praha.
    Toman J. et Hísek K. (1994): Přírodou krok za krokem, Rostliny. - Praha.
    Dostál J. (1948-50): Květena ČSR. - Praha.
    Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR 1,2.- Praha.
    Květena České republiky, 1-5 díl (6-8 díl dosud nevyšel). - Academia, Praha.

    Systematická anatomie a morfologie cévnatých rostlin (PŘ, CV)
    Přednášející: V. Vinter
    Rozsah kurzu: 1/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 4

    Obsah:
    Kurz obsahově navazuje na přednášky a cvičení z obecné botaniky a doplňuje přednášky a cvičení ze systematické botaniky. Je zaměřen především na prohloubení a rozšíření poznatků o anatomické stavbě vegetativních a generativních orgánů významnějších skupin tracheofyt (plavuně, přesličky, kapradiny, nahosemenné a krytosemenné rostliny). Pozornost je věnována zvláště studiu systematicky a determinačně významných kvalitativních a kvantitativních anatomických znaků. Vyučovací formou je především vlastní pozorování zhotovených dočasných, popř. trvalých preparátů. Vzhledem k tomu, že většinu prováděných pozorování lze úspěšně aplikovat i v podmínkách střední školy, je toto cvičení vhodné zejména pro studenty učitelských kombinací.
     

    Sylabus:
    Srovnání typů stélé u různých skupin rostlin.
    Určování dřevin na základě mikro- a makroskopických znaků dřeva (praktická xylotomie).
    Využití anatomických struktur listu při určování rostlin (list mikro-, megafylní, struktura mezofylu, trichomy, stomata - rozmístění na listu, ontogenetický vývoj stomat, typ stomat z hlediska anatomické stavby a počtu a tvaru sousedních epidermálních buněk, délka a hustota stomat, stanovení stupně ploidie podle délky stomat).
    Studium vybraných, systematicky významných anatomických znaků generativních orgánů (klasifikace pylových zrn a spor, velikost pyl. zrn a spor, typy gynéceí, typy placent, embryogenetické typy, taxonomicky významné znaky na semenech a plodech).

    Studijní literatura:
    Novák F. A. (1972): Vyšší rostliny, Nakladatelství ČSAV. – Praha.
    Hejný S. et Slavík B. (1990, 1992,1997): Květena České republiky. 1,2,3. – Praha.
    Slavík B. (1995,1997,2000): Květena České republiky. 4,5,6. – Praha.
    Slavíková Z. (2002): Morfologie rostlin. (skriptum). – Praha.


    Systematická botanika (PŘ, CV)
    Přednášející: B. Trávníček, Z. Hradílek, A. Lebeda, A. Poulíčková
    Vedoucí cvičení: M. Dančák, doktorandi
    Rozsah kurzu: 2/2/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet, zkouška
    Počet kreditních bodů: 5

    Materiály do cvičení:
    Mechorosty
    Lycopodiophyta (plavuně)
    Equisetophyta (přesličky)
    Polypodiophyta (kapradiny)




    Technika explantátových kultur (PŘ, CV)
    Přednášející: B. Navrátilová
    Vedoucí cvičení: B. Navrátilová, D. Skálová
    Rozsah kurzu: 1/1 (bude dle možností blokováno)
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 3

    Stručná anotace předmětu:
    Předmět navazuje na přednášky z fyziologie rostlin. Zabývá se historií a základními principy explantátových kultur rostlin (EKR), zásadami práce, regeneračními schopnostmi rostlin, somatickou variabilitou a jejím využitím, morfogenezí (organogeneze, embryogeneze), základními metodami (meristémové, kalusové, prašníkové a protoplastové kultury, fúze protoplastů, embryokultury, somatická embryogeneze), využitím EKR v praxi a jejich perspektivami.

    Sylabus přednášek (blokováno 1 x za 2 týdny)
    1. Explantátové kultury rostlin (EKR) - explantát, totipotence rostlinné buňky, historie EKR
    2. Metody EKR - kultivační podmínky, práce s EKR, kultivační média, fytohormony a látky s růstově regulačním působením (rozdělení, účinnost)
    3. Regenerace rostlin in vivo a in vitro (přímá, nepřímá), symptomy in vitro
    4. Meristémové kultury - využití v praxi (ozdravování, množení)
    5. Embryokultury in vivo a in vitro, využití embryokultur
    6. Kalus - kalusové kultury; somaklonální variabilita, využití
    7. Suspenzní kultury, somatická embryogeneze, umělá semena
    8. Sekundární metabolity - indukovaná produkce metabolitů in vitro
    9. Gametická embryogeneze - androgeneze, ontogeneze pylu in vivo a in vitro, gynogeneze, využití haploidů v praxi
    10. Protoplastové kultury a fúze protoplastů (typy a využití), cybridizace
    11. Transgenní rostliny, historie a současnost (perspektivy)
    12. Fytopatologie in vitro
    13. Toxikologie in vitro
    14. Uchovávání genofondu in vitro, genobanky

    Praktická cvičení (blokována):
    1. Bezpečnost práce v laboratoři, prohlídka laboratoří, příprava kultivačních médií a roztoků, sterilizace nástrojů a skla, příprava rostlinného materiálu pro aseptickou práci.
    2. Mikropropagace rostlin - vliv růstových regulátorů v médiu na zmnožení rostlin. (rod Dianthus, Dionea, Drosera, Fragaria, Solanum,...) hodnocení zmnožení po 4 týdnech. Převod in vitro rostoucích rostlin do nesterilních podmínek (perlit, jiffy). Příprava médií pro embryokultury a prašníkové kultury.
    3. Embryokultury - izolace a dopěstování nezralých embryí u Capsicum annuum. Založení meristémových kultur Brassica oleracea var. botrytis.
    4. Založení prašníkové kultury (dle dostupného rostlinného materiálu Petunia sp., Brassica oleracea, Nicotina sp.), před kolokviem vyhodnocení. Příprava rostlinného materiálu (výsevy) a roztoků pro protoplastové kultury.
    5. Izolace a fúze protoplastů (in vitro rostliny rodů Cucumis sp. nebo Lycopersicon sp., enzymatická příprava, hustota a životnost izolovaných protoplastů, fúze pomocí PEG).
    6. Vlastní vyhodnocení založených experimentů a dokumentace.

    (Možná vlastní fotodokumentace v průběhu všech cvičení.)

    Prezentace

    Níže uvedené odkazy reprezentují presentaci, používanou jako podpůrná osnova při přednáškách a návody na cvičení. Chcete-li si presentaci tisknout, preferujte příslušný PDF soubor.
    Všechna práva autorky a reprodukovaných děl vyhrazena. (C) Navrátilová B., 2004-2010

    Literatura:
    Callaway D. J., Callaway M. B.: Breeding Ornamental Plants. Timber press, Oregon, 2000
    Lindsey K.: Plant Tissue Culture. Manual. Kluwer Academic Publishers, London, 1992
    Kováč J.: Explantátové kultury rostlin. UP, Olomouc, 1995
    Procházka S. a kolektiv: Fyziologie rostlin. Praha, Academia, 1998 Smith R.H.: Plant Tissue Culture. Techniques and Experiments. Second Edition. Academic Press, 2000
    Votruba J.: Explantátové techniky (pro biotechnology a šlechtitele), VŠZ, Praha, 1987



    Technika explantátových kultur (PŘ, CV)
    Rozsah kurzu: 1/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 3

    Stručná anotace předmětu:
    Navazuje na přednášky z fyziologie rostlin. Historie a základní principy EKR, zásady práce, regenerační schopnost rostlin, somatická variabilita a její využití, morfogeneze (organogeneze, embryogeneze), základní metody (meristémové, kalusové, prašníkové a protoplastové kultury, fúze protoplastů, embryokultury, somatická embryogeneze), využití EKR v praxi.

    Praktická cvičení:
    1. Úvodní: bezpečnost práce v laboratoři, příprava médií, sterilizace nástrojů, převod rostlin do nesterilních podmínek.
    2. Mikropropagace: pasážování, vliv růstových regulátorů v médiích (založení vlastních kultur, Brassica sp., Dionaea sp., Dianthus sp., Nicotiana sp. ... ), hodnocení zmnožení po 4 týdnech. Příprava médií pro embryokultury a prašníkové kultury.
    3. Embryokultury: izolace a dopěstování nezralých embryí u Capsicum annuum Založení prašníkové kultury (dle dostupného rostlinného materiálu Petunia sp., Brassica oleracea), před kolokviem vyhodnocení.
    4. Založení meristémových kultur Brassica oleracea var. botrytis, odzkoušení mer. Allium sp. Příprava rostlinného materiálu (výsevy) a roztoků pro protoplastové kultury.
    5. Izolace a fúze protoplastů: Brassica oleracea, Armoracia rusticana, Cucumis sp. (enzymatická příprava, hustota a životnost izolovaných protoplastů, fúze pomocí PEG)
    6. Kolokvium: Vyhodnocení založených pokusů, jejich dokumentace.

    Prezentace

    Níže uvedené odkazy reprezentují presentaci, používanou jako podpůrná osnova při přednáškách a návody na cvičení. Chcete-li si presentaci tisknout, preferujte příslušný PDF soubor.
    Všechná práva autorky a reprodukovaných děl vyhrazena. (C) Navrátilová B. 2004-2008

    Literatura:
    Callaway D. J., Callaway M. B.: Breeding Ornamental Plants. Timber press, Oregon, 2000
    Lindsey K.: Plant Tissue Culture. Manual. Kluwer Academic Publishers, London, 1992
    Kováč J.: Explantátové kultury rostlin. UP, Olomouc, 1995
    Novák F. J.: Explantátové kultury a jejich využití ve šlechtění rostlin. Academia, Praha, 1990
    Smith R.H.: Plant Tissue Culture. Techniques and Experiments. Second Edition. Academic Press, 2000
    Votruba J.: Explantátové techniky (pro biotechnology a šlechtitele), VŠZ, Praha, 1987



    Terénní botanická praxe
    Vedoucí cvičení: M. Dančák
    Vedoucí: A. Šmídová, J. Mládek
    Rozsah kurzu: 5 dní
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 2

    Terénní cvičení z botaniky
    Vedoucí cvičení: B. Trávníček, Z. Hradílek
    Rozsah kurzu: 5 dní
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 8

    Terénní cvičení z populační ekologie rostlin (CV)
    Vedoucí cvičení: M. Duchoslav, F. Krahulec
    Rozsah kurzu: 2 dny
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 5

     
    Termín konání: konec května
    Exkurzní trasa: Slatinice - Malý Kosíř
     
    zaměření cvičení:
    (1) populační struktura vybraných druhů, denzita, jak přistupovat ke studiu unitárních a klonálních rostlin?;
    (2) Jak je rozšířený klonální růst a jaké má výhody či nevýhody?; stanovení horizontální struktury (spatial pattern) vybraných druhů, vliv velikosti zkusné plošky na charakter horizontálních struktur, definice jedince, trvalé plochy - víceleté sledování populací druhů v nízkostébelném trávníku, point-quadrat metoda


    Tropická botanika (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Dančák
    Rozsah kurzu: 3/1/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 4

    ***Témata seminárních prací pro rok 2007***

    Vzorová zpracování seminární práce:
    Prezentace
    Článek 1
    Článek 2

    Studijní materiály k seminární práci podle jednotlivých okruhů
    1. Klima a biogeografie (21,5 Mb)
    2. Fytogeografie (12 Mb)
    3. Významné rostlinné taxony tropů (36,5 Mb)
    4. Ekologie (56,5 Mb)
    5. Kulturní a užitkové rostliny (2,4 Mb)
    6. Ochrana přírody (31 Mb)
    Kliknutím na odkaz si stáhnete samorozbalovací soubor (formát exe), který se po spuštění rozbalí do složky obsahující články a další materiály k danému tématu.

    Anotace
    Přednáška poskytuje základní přehled o problematice tropické botaniky. Zabývá se vymezením základních pojmů včetně definice tropů a charakteristiky tropického klimatu, charakteristikou tropických biomů i azonální a extrazonální vegetace tropů, základy tropické ekologie, fytogeografickou charakteristikou tropů, významnými rostlinnými taxony tropických oblastí, kulturními a užitkovými rostlinami tropů a genovými centry a ochranou biodiverzity tropických oblastí. Součástí předmětu je také seminář a exkurze do skleníků katedry botaniky Přf UP, Flory Olomouc a Pražské botanické zahrady.

    Doporučená literatura:
    Endress P. K. (1996): Diversity and Evolutionary Biology of Tropical Flowers. - Cambridge University Press, Cambridge.
    Hendrych R. (1984): Fytogeografie. – SPN, Praha.
    Heywood V. H. et al. (1994): Flowering plants of the World, ed. 2. - London.
    Lieth H. et Werger M. J. A. (1989): Tropical Rain Forest Ecosystems: Biogeographical and Ecological Studies. Ecosystems of the World 14B. – Elsevier S. P., Amsterdam.
    Lomolino M.V. et Heany L. R. [eds] (2004): Frontiers of Biogeography: New Directions in the Geography of Nature. – Sinauer Associates, Sunderland.
    Lomolino M. V., Riddle B. R. et Brown J. H. (2006): Biogeography, 3rd Edition. – Sinauer Associates, Sunderland.
    Luttge U. (1997): Physiological Ecology of Tropical Plants. – Springer-Verlag, New York.
    Morley, R. J. (2000): Origin and Evolution of Tropical Rain Forests. – John Wiley & Sons, London
    Osborne P. J. (2000): Tropical Ecosystems and Ecological Concepts. – Cambridge Univ. Press., Cambridge.
    Richards P. W. (1998): The Tropical Rainforest. – Cambridge Univ. Press., Cambridge.
    Valíček P. et al. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. – Academia, Praha.
    Whitmore T. M. (1998): An Introduction to Tropical Rain Forests, 2nd edition. – Oxford Univ. Press., Oxford.



    Určovací cvičení z botaniky (CV)
    Vedoucí cvičení: R. J. Vašut
    Rozsah kurzu: 0/2/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet (podmínky: účast, závěrečné přezkoušení)
    Počet kreditních bodů: 4
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování kurzu Systém a fylogeneze vyšších rostlin nebo Systematická botanika


    Cíl cvičení:

    Záměrem je seznámit studenty nejen s problematikou determinace taxonomicky obtížných skupin rostlin, ale i správného sběru herbářových dokladů. Úspěšný absolvent kurzu by měl být schopen správně pracovat s Klíčem ke květeně České republiky a také se orientovat v celém druhovém spektru našich zástupců rodů Salix a Carex resp. čeledi Poaceae.

    Forma ověřování výsledků
    determinace taxonů z herbářových položek
    test – základní morfologické a ekologické charakteristiky jednotlivých druhů.

    Sylabus - rody Salix L. (vrba) a Carex L. (ostřice)
    1. Úvod – seznámení s literaturou, taxonomicky kritické skupiny rostlin, morfologicko-terminologický slovníček, správný sběr herbářových dokladů
    2. Rod Salix – přehled zástupců v ČR, taxonomicky příbuzné a ekologicky podobné skupiny druhů a jejich charakteristika
    3. Determinace vlastního rostlinného materiálu (Salix, Carex), práce s určovacími klíči
    4. Rod Carex – přehled zástupců v ČR, důležité morfologické znaky, základní klasifikace druhů do skupin
    5. Ostřice jednoklasé a stejnoklasé – subgen. Vignea
    6. Ostřice různoklasé – I. Díl
    7. Ostřice různoklasé – II. Díl
    8. Opakování, determinace vlastního rostlinného materiálu (Salix, Carex)
    9. Diashow – prezentace významných zástupců obou rodů jako výrazných dominant nebo indikátorů přírodních biotopů
    10. Ověření znalostí – test

    Studijní (určovací) literatura:

    - rody Salix L. (vrba) a Carex L. (ostřice)

    Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Vol 1,2. – Academia, Praha.
    Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1990): Květena České republiky 2. – Academia, Praha.
    Chmelař J. (1969): O křížencích vrb z území Československa. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 4: 1-5.
    Chmelař J. (1971-1973): Poznámky k československým druhům rodu Salix. I.-III. – Čas. Slez. Muz., Ser. C 20: 1-17 (1971), 21: 1-16 (1972) et 22: 1-16 (1973)
    Chmelař J., Koblížek J. (1985): Příspěvek k určování československých vrb. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 20: 81-102
    Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the flora of the Czech Republic.] – 928 p., Academia, Praha.
    Jäger, E. J., Werner, K. (2000): Exkursionflora von Deutschland / begr. von Werner Rothmaler. Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin.
    Meikle R. D. (1984): Willows and poplars of Great Britain and Ireland. – Botanical Society of the British Isles, London.

    Ostatní
    Steinbach G. (1998): Trávy – lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy. – Ikar, Praha.
    Smejkal M. (1981): Komentovaný katalog moravské flóry. - UJEP Brno.
    Rothmaler W. et al. (1982): Exkursionsflora 4. Kritischer Band. - Berlin.
    Rothmaler W. et al. (1987): Exkursionsflora 3. Atlas der Gefässpflanzen. - Berlin.
    Fischer M. A.[red.] (1994): Exkursionsflora von Österreich. - Ulmer, Stuttgart.
    Flóra Slovenska. Díl 2, 3, 4, 5... (1968...). - Bratislava.
    Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the flora of the Czech Republic.] – 928 p., Academia, Praha.
    Koblížek J.(1991): Klíč k určování stanovištně významných lesních rostlin ve vegetativním stavu. VŠZ Brno.
    "Trávy" (1996) - Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha 31, Mater. 13: 25–33.

    Internetové zdroje
    - vyhledat rody Salix, Carex
    - kliknout na odkaz „Information und Fotos zu Pflanzenarten“ a vyhledat rody Salix, Carex

    Ostatní
    Sylabus trávy zde...(WORD)
    Filipová L. (2004): Prezentace č. Poaceae - 1. část (soubor PDF)
    Filipová L. (2004): č. Poaceae - textová část (1)
    Šmídová A. (2004): Prezentace č. Poaceae - 2. část (soubor PDF)
    Šafářová L. (2004): Prezentace č. Poaceae - 3. část (soubor PDF)
    Vašut R.J. (2006): Rod Salix L. (PDF)
    Vašut R.J. (2006): Rod Carex L. - úvod a 1. část (PDF)
    Šafařová L. (2006): Rod Carex L. - 2. část - ostřice stejnoklasé (PDF)
    Šafařová L. (2006): Rod Carex L. - 3. část - ostřice různoklasé (PDF)
    Berka T. (2006): Rod Carex L. - 4. část - ostřice různoklasé (PDF)
    Témata prezentací 2006 (PDF)
    Témata prezentací 2007 (PDF)



    Seminární prezentace studentů (2006 - Salix, Carex)
    Balarynová J., Jandová M. & Truksová H. - Ostřice vyšších nadmořských poloh [PDF] [4 MB]
    Bobek L., Drobek A. & Trojanová Z. - Ostřice vlhkých a mokřadních stanovišť [PDF] [4.2 MB]
    Brandová B. & Dvořák V. - Horské vrby (alpínské a subalpínské druhy) [PDF] [12.6 MB]
    Březinová M., Ježilová E. & Ondrová M. - Ostřice slatinišť a rašelinišť [PDF] [3 MB]
    Dopitová L. & Paštová L. - Ostřice stepí a vysychavých stanovišť [PDF] [4.6 MB]
    Holečková J. & Orlová B. - Ohrožené druhy ostřic v ČR [PDF] [1.3 MB]
    Šimková V. & Vaňková R. - Vrby mokřadů [PDF] [5.7 MB]


    Vegetace ČR (PŘ)
    Přednášející: L. Kincl
    Rozsah kurzu: 2/0 týdně
    Forma ověřování výsledků: zkouška (písemný test)
    Počet kreditních bodů: 4
    Podmínky zapsání kurzu: absolvování Systematické botaniky, Fytocenologie, Ekologie rostlin

    Cíl:
    Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty se základními charakteristikami nejvýznamnějších typů vegetace v rámci České republiky.

    Sylabus:
     
    I. Úvod (k některým otázkám ekologické stability krajiny).
     
    II. Charakteristika nejdůležitějších typů vegetace ČR (syntaxonomie, druhové složení, ekologická charakteristika, rozšíření, stupeň ohrožení, význam v krajině):
     
    A/ Společenstva vod a mokřadů
    B/ Společenstva luk a pastvin
    C/ Xerotermní travinná společenstva
    D/ Společenstva rašelinišť, slaných půd a písčin
    E/ Společenstva skalních štěrbin a sutí. Společenstva vysokohorských niv a trávníků.
    F/ Společenstva opadavých listnatých a smíšených lesů (lužní lesy, olšiny, doubravy, dubohabřiny, bučiny)
    G/ Společenstva jehličnatých lesů a kosodřeviny.
    H/ Společenstva lesních pasek.
    I/ Synantropní vegetace. Hlavní projevy synantropizace lesních a nelesních společenstev.
     
    Literatura:
     
    Moravec J. et al.: Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. - Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1983/1: 1-110. [povinné]
    Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. eds. (2001): Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 307 s.[povinné] | [PDF] (POZOR ! soubor má 40 MB)
    Ellenberg H. (1988): Vegetation ecology of Central Europe. - Cambridge, New York etc.
    Moravec J. (1998): Acidofilní doubravy. - In: Moravec J. [red.], Přehled vegetace České republiky, vol. 1, Academia, Praha.
    Moravec J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M. et NEUHÄUSLOVÄ Z. (2000): Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. - In: Moravec J. [red.], Přehled vegetace České republiky, vol. 2, Academia, Praha.
    Rychnovská et al. (1985): Ekologie lučních porostů. - Academia, Praha.
    NEUHÄUSLOVÄ Z. et MORAVEC J. [red. ] et al. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. - Academia, Praha.


    Výběrové přednášky z botaniky 1 (PŘ)
    Přednášející: zvaní přednášející
    Vedoucí: M. Duchoslav
    Rozsah kurzu: 1x za cca 2-3 týdny
    Forma ověřování výsledků: zápočet (nutná 80% účast)
    Počet kreditních bodů: 1

    Přednášky Podvečerního přednáškového cyklu katedry botaniky v letním semestru, popř. kurz "Jak na To...?" (diskuzní seminář k diplomové práci).


    Výběrové přednášky z botaniky 2 (PŘ)
    Přednášející: zvaní přednášející
    Vedoucí: M. Duchoslav
    Rozsah kurzu: 1x za cca 2-3 týdny
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 1

    Přednášky Podvečerního přednáškového cyklu katedry botaniky v zimním semestru, popř. kurz "Jak na To...?" (diskuzní seminář k diplomové práci) nebo jiné, mimořádné kurzy (vše dle situace).


    Vybrané kapitoly z evoluce rostlin (PŘ)
    Přednášející: Z. Hradílek, A. Poulíčková, B. Trávníček
    Rozsah kurzu: 2/0/0
    Forma ověřování výsledků: kolokvium
    Počet kreditních bodů: 2

    Část nižší rostliny je zaměřena na přehled rozmnožování v systému nižších rostlin, architekturu monád v systému nižších rostlin a detailní rozbor symbiotické teorie. Dále je v tomto kurzu aktualizován systém, zdůrazněny změny od doby kdy studenti absolvovali základní kurz systému a evoluce rostlin.

    Literatura:
    Hoek, C. van den, Mann, D.G., Jahns, H.M. (1995): Algae. An introduction to phycology. – Cambridge Univ. Press, 622 s.
    Bhattacharya, D. (ed.) 1997: Origins of algae and their Plastids. – 215 s-



    Základy mikrobiologie (PŘ, CV)
    Přednášející: M. Sedlářová
    Vedoucí cvičení: M. Sedlářová, B. Mieslerová
    Rozsah kurzu: 2/2/0
    Forma ověřování výsledků: zápočet, zkouška
    Počet kreditních bodů: 5

    Sylabus přednášek
    1. Rozdělení, náplň a cíl oboru mikrobiologie.
    2. Morfologická stavba buněk mikroorganismů.
    3. Cytologická stavba buněk mikroorganismů.
    4. Povrchové a vnitřní struktury bakteriální buňky.
    5. Chemické složení buněk mikroorganismů.
    6. Růst a množení baktérií.
    7. Výživa mikroorganismů.
    8. Metabolismus mikroorganismů.
    9. Účinek faktorů vnějšího prostředí na mikroorganismy.
    10. Adaptace a selekce mikroorganismů v prostředí.
    11. Vzájemné vztahy mezi mikroorganismy
    12. Vztahy mezi mikroorganismy a člověkem.
    13. Morfologické vlastnosti virů.
    14. Bakteriální viry.
    15. Přehled a charakteristika jednotlivých skupin baktérií.
     

    Materiály k přednáškám
    1. První část
    2. Druhá část
    3. Třetí část
    4. Čtvrtá část
    5. Pátá část

    Materiály ke cvičením
    Protokoly ke cvičením
    Cvičení 1-8 (pro tisk černobíle zde)
    Cvičení 9-11 (pro tisk černobíle zde)

    Doporučená literatura:
    Rosypal S.: Obecná bakteriologie.Kniha, SNP, Praha 1981
    Němec M., Horáková D.: Základy mikrobiologie, Brno 1993
    Bednář M. et al.: Mikrobiologie lékařská.Kniha, 1996
    Klaban V.: Svět mikrobů, Hradec Králové, 1999
     
    Pro udělení zápočtu je nutná 100 % účast na cvičeních.


    Závěrečný biologický seminář (SEM)
    Vedoucí cvičení: V. Vinter, M. Sedlářová, V. Bičík
    Rozsah kurzu: 0/0/3
    Forma ověřování výsledků: zápočet
    Počet kreditních bodů: 2

    Sylabus:

    Seminář je obsahově zaměřen na didaktický rozbor aktuálních odborných témat z hlediska jejich využití ve výuce na středních školách gymnaziálního typu


    Studijní materiály ke státním závěrečným zkouškám z biologie
    Mykorhiza
    Houbové organismy
    Distancni vzdelavani - verze z r. 2007 DiV2007.pdf
    Patofyziologie rostlin a bonus - verze z r. 2007 Seminar2007.pdf + soubor pro tisk Seminar2007_BW.pdf
    Seminář 2008