Pododd. BASIDIOMYCOTINA – stopkovýtrusé houby
- skupina hub s převážně makroskopickými plodnicemi, charakteristickým znakem je přítomnost bazidií
stélka:
- vláknité přehrádkované mycelium, u většiny zástupců opatřené soudkovitým dolipórem
- rozlišujeme monokaryotické (primární) a dikaryotické (sekundární) mycelium, které ve vegetativní fázi převažuje
- u některých druhů se vyskytují tzv. přezky, útvary zajišťující rovnoměrnou distribuci dělících se jader v buňkách mycelia
buněčná stěna:
- tvořena chitinem a polyglukany
nepohlavní rozmnožování:
- méně významné než u předchozích skupin, exogenně se vytváří konidie, blastospory či dochází k fragmentaci stélky
pohlavní rozmnožování:
- splývání primárních mycelií (somatogamie) za vzniku dikaryotického mycelia. Na něm se za příhodných podmínek vytváří plodnice (basidiomata), v jejich výtrusorodé vrstvě dochází na koncových buňkách dikaryotického mycelia (bazidiích) ke karyogamii a následné meióze. Haploidní bazidiospory vznikají vně na stopečkách (sterigmatech), většinou 4 na jedné bazidii, ale počet může být 2-8.
výskyt a význam:
- asi 22 000 druhů s kosmopolitním rozšířením
- saprofyté, parazité i symbionti (mykorhiza)
- Pododděl. Basidiomycotina bývá členěno především na základě způsobu klíčení bazidiospor, typu bazidie a schopnosti tvořit kvasinkovité buňky na dvě podskupiny, tř. Heterobasidiomycetes a Homobasidiomycetes, podle novějších systémů na tři třídy Urediniomycetes, Ustilaginomycetes a Agaricomycetes