Říše PROTISTA
Odd. MYXOMYCOTA – hlenky
- skupina protozoálních organismů houbového charakteru, nevytvářejí podhoubí
stélka:
- pohyblivé jednojaderné haploidní myxaméby nebo myxomonády se dvěma hladkými bičíky
- splýváním vznikají těsné shluky améb – pseudoplasmodia na nich se může tvořit sorokarp, nebo mnohojaderné slizovité útvary – plasmodia, které se za určitých podmínek přemění ve fruktifikační útvar – sporokarp
- v klidové fázi tvoří mikrocysty, sférocysty nebo sklerocia
- výživa holozoická
buněčná stěna:
- vytváří se pouze u sporokarpu a výtrusů, celulózní
rozmnožování:
- splývání myxaméb příp. myxomonád v plasmodium, ve sporokarpu dochází k meioze a tvorbě spor
výskyt, ekologie:
- celosvětově rozšířené, cca 700 druhů
- fruktifikují hlavně ve vlhčích a teplejších obdobích roku; na tlejícím dřevě, listí nebo odumřelých lodyhách bylin
- oddělení se dělí na dvě třídy:
Tř. Acrasiomycetes
- tvorba válcovitých myxaméb, v buněčné stěně není celulóza, vytvářejí pseudoplazmodia a sorokarpy, nebyl pozorován pohlavní proces
Tř. Myxomycetes
- ploché myxaméby, buněčná stěna je celulózní, vytvářejí plazmodia a sporokarpy, dochází k pohlavnímu procesu
Odd. PLASMODIOPHOROMYCOTA
- silně specializovaná skupina obligátních endoparazitů, dříve řazených k hlenkám
stélka:
- vegetativní mnohojaderné útvary tzv. paraplazmodia, ale nevznikají splýváním menších plazmodií jako u hlenek
- chybí stadium myxaméby
- výživa osmotrofní
buněčná stěna:
- tvoří se u cyst či sporangií, hlavní složkou je chitin, chybí celulóza, netvoří se sporokarpy (možná adaptace na obligátní parazitismus)