Tř. HEMIASCOMYCETES (ENDOMYCETES, PROTOASCOMYCETES)

heterogenní třída sdružující několik skupin relativně jednoduchých organismů, v některých systémech oddělovaných mimo vřeckaté houby
zástupci jsou hlavně půdní nebo epifytičtí/epizoičtí saprofyté, vzácněji parazité rostlin

stélka:

mycelium redukované (jednotlivé buňky, pučivé pseudomycelium) nebo vláknité
přehrádky vytvořeny nebo ne, celistvé nebo s pórem, buňky jedno- nebo vícejaderné
dikaryofáze byla zaznamenána pouze u řádu Taphrinales

buněčná stěna:

jednovrstevná, převažující složkou jsou glukany a manany, u kvasinek zjištěn i chitin, u Protomycetales celulóza

nepohlavní rozmnožování:

pohlavní rozmnožování:

somatogamie (hologamie i hyfogamie), vzácně jiné typy (gametangiogamie, gametogamie)
u této třídy se netvoří plodnice, vřecka nevznikají z askogenních buněk a nemají otevírací aparát

řád Saccharomycetales – kvasinky

samostatné buňky nebo pučivé pseudomycelium, převažuje nepohlavní rozmnožování (tvorba blastospor)
pohlavní rozmnožování somatogamie (vzácněji kopulují gametangia nebo aplanogamety) – v zygotě je pouze 1 jádro, vřecka vznikají přímo ze zygoty (holozygotní) nebo jako výrůstek ze zygoty (exozygotní druhy) nebo ze zygoty vyroste diploidní mycelium a na něm se vytvoří vřecka
životní cyklus haplobiotický, haplo-diplobiotický (převážně izomorfická rodozměna) nebo diplobiotický
převážně saprofyté, biotechnologie: fermentace cukrů (rozklad na etanol a CO₂), syntéza org. látek

morfologicky podobné kvasinkám, ale znaky v sekvencích DNA a RNA ukazují spíše na příbuznost s dalšími řády než s pravými kvasinkami
netvoří se vláknité typy, nepohlavní rozmnožování dělením a rozpadem buněk

parazité rostlin s mezibuněčným, přehrádkovaným myceliem s mnohojadernými buňkami

parazité, liší se od všech tvorbou dikaryotického parazitického mycelia
haploidní fáze je saprofytická – z kvasinkovitých buněk pučí blastospory – jejich kopulací nebo párováním jader v pseudomyceliu vzniká dikaryotické mycelium – parazitické, přehrádkované (netvoří se gametangia ani askogenní hyfy!), které vytváří na povrchu hostitele chlamydospory – z nich vzniká karyogamií zygota – rozdělení ve 2 buňky: bazální degeneruje, z terminální se vyvine vřecko s dvojvrstevnou stěnou – spory se uvolňují pod tlakem štěrbinou – pučení (mohou se takto pomnožit už ve vřecku)